Zprávy z internetu

  … Houstnoucí tma zahaluje horské hřebeny. V údolích plane tu i tam narudlá záře. Zapalují se ohně. Je svatojánská noc, tajuplný čas, kdy působí divotvorné síly. Byliny získávají víc magické moci než kdy jindy, skály s poklady se otevírají, v lesích i na lukách a u vod lze spatřit víly, divé ženy a skřítky. Noc čarovná a nebezpečná. Může přinést štěstí a sílu stejně jako záhubu. I ti obyčejní o tom něco vědí. Dodržují zvyky, jejichž smysl zcela nechápou. Mají se na pozoru před čarodějnicemi, které tuto noc pořádají rejdy. A nevědí, že s některými možná právě tančí kolem

jednoho ohně… Obdobně jako je tomu u mnohých dalších pohanských tradic, postupně docházelo k jejich splynutí s křesťanskými svátky. Křesťanská nastupující tradice se snažila původní pohanské a keltské oslavy potlačit, především oslavy zbavit nevázaných sexuálních obřadů a rituálů, avšak mnohé zvyklosti a pověry byly uchovány i v dalších časech i dodnes a nadále jsou slaveny alespoň symbolicky. Letní slunovrat obvykle připadá na 21. června a svátek narození proroka Jana Křtitele pak na 24. června. Oslavy narození Jana Křtitele představují protipól oslav narození Ježíše Krista. Svatý Jan Křtitel patřil k nejuctívanějším křesťanským světcům, předpověděl příchod Krista. Význam Jana Křtitele je především v tom, že zavedl křest vodou, jeden z nejdůležitějších rituálů, jímž jsou noví věřící přijímání mezi křesťany. Svatojánská noc byla jednou z nezajímavějších a nejtajemnějších nocí v celém roce, po celé generace se chodilo v noci na sběr bylinek, hledal se květ zlatého kapradí a poklady ukryté ve skalách. Poblíž vesnic se zapalovaly ohně, slavilo se, tančilo a konaly se nejrůznější rituály. V době letního slunovratu a svatojánské noci se oslavuje zeleň, sluneční svit, teplo a veškerý život. Neodmyslitelnou součástí tohoto období jsou také kouzla na svatojánskou noc, ta se týkají zdraví, bohatství a především milostné magie. Kouzla na svatojánskou noc se týkají především přilákání štěstí, zdraví a lásky. Byliny sesbírané v předvečer svátku Svatého Jana mají z celého roku nejsilnější účinky. Dívkám a ženám toužícím po lásce, mohou květiny sesbírané o noci Svatého Jana přinést vytoužený vztah a manželství. O půlnoci tyto nasbírané květy žena svinula do věnečku, který si mohla položit pod polštář, aby se jí budoucí milý zjevil ve snu. Další možností bylo, aby jej hodila do vody a chlapci toužící po její pozornosti se jej pak snažili vylovit. Aby byl věneček mocný, musel být z devatera nebo aspoň sedmera kvítí. Konkrétní byliny, které by se měly sbírat, nejsou známy, na loukách dnes najdete hlavně řebříček a jitrocel, možná i mateřídoušku, heřmánek, diviznu, třezalku. Právě třezalce se přezdívá bylina Svatého Jana. I pokud je dívka šťastně zadaná nebo vdaná může se vydat na sběr bylinek a připravit si z nich koupel, připravit si z nich pleťovou vodu nebo pleťový olej a usušit je na čaj. Při sbírání bylin je třeba dodržovat mlčení, neohlížet se, sbírat bylinky s láskou a pokorou. Typickou Svatojánskou bylinou je třezalka. Její barva je žlutá, tedy sluneční. Ta, kterou najdete a utrhnete o půlnoci na svatého Jana, vyžene všechny čarodějnice a temné síly z domu. Přineste si třezalku domů a vyvěste ji do oken, její červenou šťávou potřete práh domu, celý rok pak budete chránění před zlými silami. Kdo si takovou rostlinu přiváže na krk, může i vidět zlé síly, jak utíkají pryč. Čaj z této byliny zahání deprese a přináší dobrou náladu. Svatojánská noc a její kouzla se týkají především milostné magie. Méně známou, avšak bylinou vhodnou k přilákání lásky a vášně je rovněž lesní vřes. Červený vřes symbolizuje oheň, vášeň, nespoutanou lásku. Bílý vřes je možné nosit u sebe pro ochranu a štěstí. Vřes je symbolem cílevědomosti, silné vůle a odhodlání. Z kořene této rostliny je možné si vyrobit talisman pro vytrvalost a vůli. Další pověra z milostné magie říká, že je třeba, aby si svobodné děvče v den Svatého Jana na louce utrhlo kopretinu, a během vytrhávání jejích jednotlivých okvětních lístků si má opakovat slova chalupa, zahrada, statek, mlýn. Podle toho, na které slovo připadne poslední okvětní lístek, mohla se dívka těšit na majitele dané usedlosti, jako svého budoucího nápadníka a manžela. Svatojánská noc má své byliny, které se používaly rovněž při mnohých magických praktikách. Z černobýlu se pletly věnce na ochranu před čarodějnicemi. Také věnce z jetele, dřínu, lípy a mateřídoušky ochraňovaly domácnost před zlými čárami a kouzly. Zdroj: RUBCOV V. G.; BENEŠ K.; Zelená lékárna, Lidové nakladatelství, 1985, Svatojánské ohně napsal Esclarte Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES Foto: archiv autora