Zprávy z internetu

  Duben Veselé jarní přeháňky a první boží duha nad krajinou! Rozsívku složil hospodář a důvěřivě obchází půdu, do níž sil. Snad přijdou mrazy. Ale setba svatá se neporuší. Neb zákon jediný jest klíčiti a růst, růst za bouří a nepohody všemu navzdory. Rozšafní dědové se hřejí u kamen a přemílají starou moudrost, staré zvyky a staré pranostiky. Tolik věcí by nás mohlo ohromit a dotknout se nás,kdybychom se opět naučili pozorovat svět s otevřeným srdcem. I když je situace, jaká je, má i svou světlejší stránku. Pojďme zkusit naslouchat, co nám chce Země říct. Ještě včera, abychom zůstali na

místě, bylo nutné běžet ze všech sil. A dnes se ukázalo, že někam běhat vlastně není třeba. A zítra pochopíme, že jsme z velké části nejenže neprohráli, ale naopak, vyhráli ve velkém. Když se skutečně probudíme a začneme vnímat svět kolem sebe, uvidíme skutečné zázraky i v těch nejobyčejnějších věcech. A čím více tyto zázraky obdivujeme, tím více se otevírá naše mysl a duše…..I když nám ještě trochu křehnou ruce, jaro už se nedá ničím zadržet. Všechno se hrne na svět, aby nepromeškalo ani jediný sluneční paprsek. I kolem naší budky začíná být živo. Naši předkové, kteří byli všímaví k dění kolem sebe, zjistili, že hodně lidí se začne v dubnu chovat úplně jinak. Jsou hádaví, podráždění, rozmrzelí, až znechucení životem, špatně spí. Přitom by neměli mít důvod. Naopak, otravná zima končí, začíná jaro. V dubnu byly polní práce naplno rozeběhnuté. Někde se dosívala jarní řepka, trochu lnu a konopí, sázely se brambory a pak bylo třeba okopávat cukrovku a „požinovat“ bujné ozimy. Ošetřovaly a „sádrovaly“ se kyselé louky, bylo plno práce v zahradách s pletím a obíráním housenek. Počasí bylo už natolik příznivé, že se mohly pořádně vyvětrat a vyčistit sklepy, vymést perny a mlaty ve stodolách, opravovat vozy a polní nářadí. V dubnu bývalo ve městech hojnost trhů, kde mohli pak hospodáři prodat dobytek, který měli k tomuto účelu připravený, nebo si naopak přivést domů nové dobytče. Tehdy, když byl přiveden nový kus domů, musel se dobře pokropit odpředu dozadu svěcenou vodou, aby řádně dobytče prospívalo a užitek dávalo. V nižších polohách Šumavského podhůří se již koncem dubna vyháněl dobytek na pastvu a tak jej při prvním kroku z chléva hospodyně opět kropily tříkrálovou svěcenou vodou, aby prospíval, nemoci nechytal a krávy pak dobře dojily. V horní krajině Šumavy zavěšovali hospodáři dobytku na krk zvonce, aby se neztratil v houštinách. Staří pastevci uměli zvláštním způsobem uhodnout kolik je hodin, kdy mají hnát dobytek k večernímu dojení. Měřili prý délku stínu bosými chodidly a při určité délce byl pak čas zahánět. Duben – měsíc kvetoucích dubů – je i časem aprílového, proměnlivého počasí, které hospodářům dělalo nemálo starostí. „V tomto měsíci jest obyčejně mnoho silných větrů, nato hned sníh, déšť, kroupy, slunečnost a protož tak stále proměnlivé povětří, že sotva v celém roku takové se nalézá.“ Tato charakteristika počasí z doby před 150 lety stále platí. A protože jarní polní práce v tom čase bývaly už v plném běhu, dával si hospodář pozor hlavně na dubnové sněhy a deště, které „pole hnojí a požehnání přinášejí“. Podle starých pranostik totiž „je-li duben bez deště – schází to všude“. Větrný a suchý duben přislibuje hojnou sklizeň a bohatou úrodu ovoce. „Hodně-li duben větrem duje – stodola se naplňuje“. Také občasné bouřky v dubnu zvěstují definitivní konec mrazů, dobré léto a veselý a hojný celý rok. Staří sadaři věřili, že kolikátého dne v dubnu zasadí stromek, za tolik roků ponese ovoce. Ke konci dubna jsou v lidovém kalendáři ještě dva významné svátky – 23. dubna svatého Vojtěcha, dokonce historicky spojeného s tímto krajem, a následující den svátek svatého Jiří. K prvně jmenovanému svátku byly zaznamenány i staré zvyky a praktiky, vázané hlavně na holuby. S holoubaty čarovala děvčata, aby si pojistila svého milého. Holubáři prováděli na svatého Vojtěcha takovouto praktiku: na dlouhé bidlo připevnili liščí kůži a vyháněli jí ze svých holubníků všechny holuby. Když pak ještě kůží zamávali a připevnili ji ke komínu, začalo se do jejich holubníků slétat i mnoho holubů cizích, kteří se tam pak k velké radosti holubáře usadili. Mějte se krásně dubnově….. Zdroj: Měsíce – Karel Toman Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES Foto: archiv autora (Z cyklu Stará Šumava)