Fotogalerie

Prášily - malá obec v okrese Klatovy, zhruba 17 km jihozápadně od Sušice. Tato horská ves (původní název Gattermayerova huť) vznikla při sklárně v polovině 18. století. Prášily se rozprostíraly na svahu hor Ždánidla, Poledník a Formberg na obou březích Prášilského potoka. Místní sklářské hutě se specializovaly na výrobu zrcadlového skla a jejich provoz skončil roku 1824. Areál sklárny pak sloužil jako výrobna ručního papíru, která v roce 1933 vyhořela (ruční papír, který se zde vyráběl, byl dodáván pro prezidentskou kancelář).
Významné středisko rekreace a turistiky z období 1. republiky po odsunutí německého obyvatelstva a začlenění do vojenského výcvikového prostoru Dobrá Voda takřka zaniklo. V období komunistické vlády byla obec pro veřejnost uzavřena, počet obyvatel klesl až k 50. Z místních částí tak zůstalo zachováno jen samotné sídlo Prášily, okolní samoty a osady zanikly.
Po komunistickém puči byl podél celé hranice vybudován pohraniční drátěný zátaras a v hraničním pásmu byl lidem znemožněn pohyb v okolních lesích. V roce 1952 se území obce a okolí stalo součástí vojenského újezdu a život obyvatel, kteří v Prášilech zůstali, se značně ztížil. Na okolních stráních se rozprostřely dráhy pro obrněné transportéry a tankové střelnice. V době, kdy probíhala vojenská cvičení (to bylo velmi často), se děti nedostaly do školy v Hartmanicích třeba několik dní a lidé neměli ani základní potraviny a byli tedy odkázáni třeba na samozásobitelství. Ani místní občané nemohli chodit za hraniční zátaras a ti, co za „dráty“ pracovali, tam mohli jen s ozbrojeným doprovodem po důkladném prověření.
Okolní opuštěné vesnice posloužily jako dělostřelecké cíle a postupně tak byly srovnány se zemí. Zmenšila se i samotná obec Prášily. Kostel svatého Prokopa byl nejprve přestavěn na kulturní dům, později sloužil jako tělocvična. Poté, co se začala naklánět jeho věž, byl pod záminkou havarijního stavu dne 4. ledna 1979 odstřelen. Zachován zůstal pouze hřbitov s ulámanými kříži. V 90. letech 20. století byl vojenský prostor zrušen a oblast byla opět zpřístupněna.
Dnes z původní obce zbylo sotva 25 domků. Některá stavení byla stržena pro zchátralost ještě v 90. letech 20. století. Tehdy zanikl i cenný roubený dům č. p. 123 pocházející pravděpodobně už z doby založení obce. Celých čtyřicet let sem nikdo nesměl, mnozí lidé se odstěhovali, ale někteří přece jen vydrželi.Prášily významným centrem zimní a letní turistiky. Turistické trasy odtud vedou hlavně k jezeru Laka, Prášilskému jezeru a na Poledník (1315 m) s rozhlednou.

Dolní Ždánidla (vrchol) - Skalnatý výchoz 1 km jihozápadně od Prášil s nadm. výškou (1017 m). Leží na východním svahu Ždánidel (1309 m). Odlesněný vrchol s četnými skalami začíná zvolna zarůstat novým lesem, přesto je dosud dobře viditelný z cesty mezi Prášily a Gsengetem. Na severozápadním svahu louky s kamenicemi a mezemi, částečné výhledy.

Ždánidla - (německy Steindlberg) je 1309 m vysoká hora na severozápadní Šumavě, v Železnorudské hornatině. Nacházejí se 2,5 kilometrů západně od Prášil a 1,5 km od státní hranice s Německem.
Ždánidla jsou suk ve tvaru nesouměrné kupy na východní rozsoše hlavního šumavského hřebene, východně od Plesné. Vrcholová část je plochá, nejvyšším bodem je malá skalka stojící 150 m od geodetického bodu. Na svazích jsou četné rozptýlené balvany, místy skály z pararul a granodioritů.
Vzhled hory se značně proměnil po orkánu Kyrill, který se přehnal přes šumavské hřbety v lednu 2007. Dnes horní partie hory značně trpící kůrovcem, díky němuž se vytvořily rozsáhlé holiny.

Formberg - zaniklá osada na svahu Ždánidel patřila do obce Prášily. Ještě na samém počátku 18. století se kolem vykácených ploch Vysokých Lávek a pozdějších Zadních Chalup rozkládal jen mohutný šumavský prales. Tyto lesní plochy dostávaly na lesní správě "knížecího mansfeldského úřadu" (v originále "in der Revierverwaltung des Hochfürstlichen Mansfeldischen Amtes") v Hořejším Krušci (zu Oberkörnsalz) už svá jména, aby se dominikální pozemková država zřetelně vymezila vůči pozemkům svobodných sedláků (Freibauerngrund). Tak se panskému lesu hraničícímu s Vysokými Lávkami začalo říkat "Formberg". Ležel "vorm Berg", to znamená "před horou", kterou v tomto případě byla 1309 m vysoká Ždánidla (Steindlberg). Do úředního jazyka panské správy pronikal často vliv češtiny, takže při psaní německých místních a pomístních jmen vznikaly z neporozumění nejnemožnější zkomoleniny. Ve stodůlecké rychtě tak vznikla nová osada. Od sousedních Vysokých Lávek a Stodůlek se ovšem přece jen něčím lišila. Zatímco obě tyto vsi byly vysloveně rustikálními osadami králováckých svobodných sedláků, byla nová osada v revíru "před horou" ("Formberg") zbudována na dominikální půdě a podléhala tedy nadále vrchnosti, nikoli bezprostředně rychtáři a vrchnímu rychtáři (Oberrichter).