Fotogalerie

Velký Bor - (Grosshaid) je zaniklá obec poblíž Prášil. V současné době zde naleznete pouze pomník obětem 1. sv. války. Okouzlí Vás nádherné výhledy do údolí řeky Křemelné.
Nejstarší zmínky jsou z první poloviny 18. století. Obec se nacházela přibližně na půli cesty mezi Prášily a Srní. Obyvatelé většinou pracovali v lese, případně jako rolníci. Vzhledem k nadmořské výšce téměř 900 m n. m. se zde zemědělcům příliš nedařilo.
Po první světové válce zde žilo asi 500 obyvatel, v naprosté většině Němci. Ti byli po druhé světové válce vysídleni.
V padesátých letech byla obec začleněna do vojenského újezdu Dobrá Voda a srovnána se zemí.
V současné době je možné najít jen základy některých domů, které zarůstají lesem. Dále se dochoval pomník obětem 1. sv. války s jednadvaceti jmény.
Aby nejstarší obyvatelé mohli aspoň trochu hospodařit, odlesnili značnou část obce (asi 70 domů bylo rozptýleno na ploše přibližně jednoho čtverečního kilometru). Díky odlesnění čekají na návštěvníka nádherné vyhledy, pohled do údolí Křemelné je vyhledáván turisty i fotografy.

Stodůlky - (německy Stadln) První zmínka o bývalé centrální obci, největší šumavské svobodné královácké rychtě, je z roku 1614. Zabírala podle tehdejšího správního rozdělení rozlohou 236 km2 (po Praze byla tak druhé největší území v Čechách) a se rozkládala pod horou Křemelná nad stejnojmennou říčkou. Nejprve se místu, kde vznikla pozdější vesnice, říkalo Simonovy stodoly, od roku 1617 už Stadeln.
Obec mívala dva mlýny, školu, pilu a několik hostinců. Nejzajímavější stavbou bývala jedna z nejstarších a největších usedlostí v Královském hvozdu, nazývaná Bon Bolthaus či Balthashof. Veřejná kaple svatého Sebastiana s barokním oltářem, která vzhledem a velikostí připomínala kostelík, byla postavena v 80. létech 18.stol. V minulých létech dopadová plocha střelnice ve VVP Dobrá Voda a dnes zamořená množstvím nevybuchlé minice. K obci patřily samoty Velký Babylon (Grossbabylon), Poušť (Einode), Rovina (Ebene), Skelná (Glaserwald), Šerlův dvůr (Scherlhof), Pastě (Weid) a Vysoké Lávky (Hohenstegen).
Dle rozhodnutí Úředního soudu v Hartmanicích ze dne 13.3.1942 ve věci místopisného označení,bylo původní označení katastrálního území "Stadeln" změněno na "Stadln". Po válce bylo převážně německé obyvatelstvo vysídleno a vylidněné Stodůlky se staly v rámci vojenského výcvikového prostoru Dobrá Voda cvičným cílem lidovědemokratické armády. Roku 1952 byly srovnány se zemí.

Slunečná - Slunečná (německy Sonnberg) neboli Sluneční hora je hora severovýchodně od Prášil vysoká 996 m n. m. z části pokrytá balvany a patrně dříve obývaná Kelty. Je nejnižším z kopců obklopujících šumavskou vesnici Prášily a jediná z nich (Ždánidla, Poledník či Křemelná hora), která tisícimetrovou hranici nepřesáhla. Nejstrmější západní svahy Slunečné klesají do širšího údolí Jezerního potoka přitékajícího od Prášilského jezera. Na protilehlé straně klesají východní svahy přes 200 výškových metrů k řece Křemelné pod Stodůlkami. Skalky na vrcholu a mohutná skalní hradba na východním svahu těsně pod vrcholem jsou hlavní ozdobou Slunečné.
Slunečná je považována za kultovní místo druidů a jedno z nejvýznamnějších energetických míst Šumavy. Největší a nejimpozantnější skálou na vrcholu je oblý kámen, který vystupuje ze svahu. Zdálky vypadá jako obrovský prasklý stůl. Po pár krocích ze země vyrůstají takové skály ještě dvě. Jedna stranou, menší, a druhá přímo vpředu - pravděpodobně hlavní bod. Krom toho tu prý stále přebývá duch druida, který se zjevuje u bývalého kostela svatého Prokopa v nedalekých Prášilech.

Frauenthal - (Sklářské údolí) Původně zde stála pouze zemědělská usedlost stodůleckého sedláka Lenze z poloviny 18.století. Usedlost změnila několikrát majitele, až Isak Simon Bloch založil v roce 1863 nedaleko od ní brusírnu a leštírnu skla, později zvanou Starý Frauenthal. Pět vodních kol o průměru až 5 m tady pohánělo 12 brousících a několik desítek leštících strojů. Voda se přiváděla 1 km dlouhým kanálem z Křemelné, který začínal 350 m pod jejím soutokem s Prášilským potokem.
Brousila se zde židovská zrcátka i velká zrcadlová skla. Řemeslu se dařilo a tak byla v letech 1872 – 1873 vybudována nová brusírna a také postupně v okolí vyrostly další objekty – kovárna, hájovna, hostinec, obytné domy, škola či obchod. V době největšího rozmachu existoval Starý Frauenthal, Nový Frauenthal a Dolní Frauenthal a žilo zde přes 400 obyvatel.
Vodní kola byla v roce 1910 nahrazena Francisovou turbínou s generátorem o výkonu 37 kW. V roce 1932 byl ale z důvodů velké konkurence zdejší provoz zastaven.
Po 2. světové válce a vysídlení občanů německé národnosti začaly prázdné domy chátrat. Nové osídlení se zde patrně nekonalo, jednak byla blízko hranice a také se uvažovalo o stavbě přehrady. Avšak v roce 1952 vznikl v této části Šumavy vojenský újezd Dobrá Voda a tudíž také tento prostor využívala armáda jako vojenské cvičiště. Postupně byly všechny objekty zbourány a dnes lze již jenom na některých místech vysledovat stopy po jejich základech. Taktéž bývalé vodní kanály byly zasypány.