Fotogalerie

Železná Ruda - horské město leží v nadmořské výšce 754 m v údolí říčky Řezné a ze všech stran je lemováno horskými vrcholy. V roce 2018 je k trvalému pobytu přihlášeno 1630 obyvatel.
Původní osada vznikla v první polovině 16.století při říčce Řezná na důležité obchodní stezce z Čech do Bavorska, při nalezištích železné rudy - odtud také pochází název města. Roku 1849 dostala osada statut městyse a nový majitel Kníže Hohenzollern-Sigmaringen rozšířil v roce 1852 území na více než 6.000 ha. Koncem 19.století nabylo město na významu vybudováním železniční tratě z Plzně do Bavorska s nejdelším tunelem v tehdejším Rakousko – Uhersku. Od konce 19. století dochází k rozvoji cestovního ruchu.
Železnorudsko je v současnosti významným střediskem turistického ruchu. Díky své velmi výhodné poloze nedaleko hranic s Německem představuje skvělé místo pro poznávání Šumavy a Bavorského lesa. Množství turistických a cykloturistických tras, upravených běžeckých stop a bezprostřední dostupnost kvalitních lyžařských areálů dělají z města a okolí ráj pro sportovce. Železnorudsko pak poskytuje turistům i sportovcům kvalitní zázemí - množství hotelů, penzionů, apartmánů, restaurací i obchodů. Velkou výhodu představuje i kvalitní vlakové a autobusové spojení na Klatovy, Plzeň a Prahu a také spojení s Bavorskem.

Kneippovy lázně - Grádelský potok u Železné Rudy nabízí chodník pro koupel nohou s akupresurou. Takzvaný Kneippův chodník tam vybudovaly Lesy České republiky a turisté ho najdou na zelené značené stezce, která vede z centra města na Grádl. Potok má v zimním období kolem čtyř stupňů, v létě je to asi 7-8 °C
Kneippova lázeň je vodoléčebnou otužovací procedurou, která též zrychluje metabolismus. Podstatou je ochlazování a ohřívání nohou s použitím vody. Klasická lázeň se sestává ze dvou chodníků, které jsou vydlážděny oblázky. V jednom je teplá voda okolo 40 °C, ve druhém studená voda. Napřed se nohy zahřejí, pak se zchlazují. Takto se to opakuje několikrát za sebou. Pokud není k dispozici teplá voda, nohy se zahřívají zdviháním do výšky vsedě nebo vleže.

Polom - relativně symetrický dvojvrchol vzdálený od sebe 710 m a s převýšením (sedlo 1 276 m n. m.) obou částí je dělí na dva samostatné vrcholy (druhý 1 291 m n. m.). Dříve zalesněn smrčinou, místy s příměsí buku a jedle, po orkánu Kyrill (18.1.2007) vpodstatě celý vrchol odlesněný což umožňuje krásné vyhledy.

Zámecký les - 1129 m vysoký plochý vrchol 2,5 km východně od Železné Rudy. V mapách není oficiálně pojmenován, nazýváme jej podle jména smíšeného lesa na jižním svahu. Jedná se o západní rozsochu Polomu (1295 m) spadající do Železné Rudy přes svahovou skálu. Ve svazích rozptýlené balvany.

Debrník - (Deffernik) původně zde bývala skelná huť patřící k sousednímu statku Železná Ruda, kterou koupil roku 1776 včetně okolních pozemků s lesy Jan Jiří Hafenbrädel a roku 1785 ji odkázal své dceři Marii Alžbětě.
Po Hafenbrädlech patřil Debrník od roku 1828 rodině Ábelů, po několika dalších majitelích získal statek roku 1852 Jan Antonín Ziegler.
Později se jeho majitelé opět několikrát vystřídali, po roce 1945 připadl státu.
Na Debrníku stával zámek, který založila roku 1779, jak dokládal nápis nad vchodem do kaple, Marie Alžběta Hafenbrädlová (po ní název osady Alžbětín, dcera Jana Jiřího). Tvořila jej obdélná patrová budova krytá mansardovou střechou, v jejímž užším, severním průčelí byl patrový nástavec s arkýřem zakončeným osmibokou věžičkou s cibulovitou bání. Přízemí budovy dělila střední chodba na trojtrakt. V jeho severovýchodní části se rozkládala pětice místností se schodištěm do patra, v severozápadní části byla umístěna kaple Blahoslavené Panny Marie, jejíž obdélná loď byla sklenuta valenou klenbou s lunetami.
Debrnický zámek sloužil po roce 1945 různým účelům. Jeho využití bylo limitováno skutečností, že ležel v hraničním pásmu. To se mu nakonec stalo osudným. Nepomohlo mu ani ocenění uměnovědců, podle nichž to byla jedna z mála dochovaných budov, připomínajících světoznámé sklářství, které se v bývalém Královském Hvozdu rozvíjelo od konce 15. do začátku 20. století. Přestože byl zachován v relativně dobrém stavu, jednotky pohraniční stráže ho na podzim 1989 bez milosti zlikvidovaly.
V létech 1744–1889 zde byla zrcadlová huť, na kraji lesa stála Velká jedle, poblíž hospoda, kde se hráli kuželky a střelnice. Významnou stavbou v osadě byla rovněž barokní kaple v mariánském slohu s výzdobou z hafenbrädlovských skláren a s ostatky sv. Konstantina ve skleněné rakvi, které koupila Alžběta Hafenbrädlová v Římě za 35 000 zlatých. Údolí potoka Debrník vytváří při státní hranici hluboký kaňon s peřejemi a vodopády - východisko na Falkenstein.