Fotogalerie

Železná Ruda - horské město leží v nadmořské výšce 754 m v údolí říčky Řezné a ze všech stran je lemováno horskými vrcholy. V roce 2018 je k trvalému pobytu přihlášeno 1630 obyvatel.
Původní osada vznikla v první polovině 16.století při říčce Řezná na důležité obchodní stezce z Čech do Bavorska, při nalezištích železné rudy - odtud také pochází název města. Roku 1849 dostala osada statut městyse a nový majitel Kníže Hohenzollern-Sigmaringen rozšířil v roce 1852 území na více než 6.000 ha. Koncem 19.století nabylo město na významu vybudováním železniční tratě z Plzně do Bavorska s nejdelším tunelem v tehdejším Rakousko – Uhersku. Od konce 19. století dochází k rozvoji cestovního ruchu.
Železnorudsko je v současnosti významným střediskem turistického ruchu. Díky své velmi výhodné poloze nedaleko hranic s Německem představuje skvělé místo pro poznávání Šumavy a Bavorského lesa. Množství turistických a cykloturistických tras, upravených běžeckých stop a bezprostřední dostupnost kvalitních lyžařských areálů dělají z města a okolí ráj pro sportovce. Železnorudsko pak poskytuje turistům i sportovcům kvalitní zázemí - množství hotelů, penzionů, apartmánů, restaurací i obchodů. Velkou výhodu představuje i kvalitní vlakové a autobusové spojení na Klatovy, Plzeň a Prahu a také spojení s Bavorskem.

Pancíř - šumavská hora v Pancířském hřbetu, který podle ní dostal název, ač jeho nejvyšší horou je Můstek s 1235 m. Pancíř se nachází 5 km severovýchodně od Železné Rudy. Na vrcholu je Horská chata Pancíř z roku 1923 s rozhlednou.
Vegetační kryt svahů Pancíře tvoří převážně smrkové porosty s pomístnou příměsí jedle, buku a jeřábu, na jihovýchodních svazích jsou zbytky bukových porostů s příměsí klenu. Na východních a severovýchodních svazích se rozprostírá přírodní rezervace Prameniště tvořená především rašeliništi.
Pancíř je přístupný z několika směrů. Přechází přes něj červeně značená hřebenová stezka z Děpoltic do Špičáku, která přechází prakticky celý Pancířský hřbet. Dalšími možnostmi jsou výstup z Železné Rudy po modré značce přes Hofmanky a nebo z Javorné po zelené a žluté značce. Vzhledem k tomu, že k horské chatě vede ze Špičáckého sedla (974 m) silnice, je Pancíř hojně navštěvovaný cyklisty a představuje pro ně třetí nejvyšší vrchol na české straně Šumavy, kam se lze dostat po silnici. Nejméně namáhavou možnost dosažení Pancíře nabízí sedačková lanovka Špičák – Hofmanova Bouda – Pancíř, která má délku 2740 m a překonává převýšení 348 m.
Rozhledna na Pancíři byla první rozhledna postavená již v roce 1880. Jednalo se o dřevěnou konstrukci sbitou z několika trámů, kterou vybudovali členové Rakouského turistického klubu. Vydržela však jen několik let. Současnou chatu s rozhlednou nechal vybudovat Klub československých turistů v roce 1923 (slavnostní otevření proběhlo 28. září 1923). Autorem projektu byl architekt Janovský z Klatov, realizaci stavby zajistil stavitel Kuchler z Železné Rudy. Chata byla pojmenována po Jaroslavu Mattušovi, kterým byl propagátorem šumavské turistiky. Dnes je nazývána Horská chata Pancíř.

Můstek - Nejvyšší hora Pancířského hřbetu (1235 m n. m. ). Nachází se v severní části Šumavy asi 7 km severně od Železné Rudy.Vrchol Můstku leží ve střední části Pancířského hřbetu asi 3 km severně od Pancíře a 5 km jihovýchodně od Prenetu nad údolím řeky Úhlavy. Můstek je jako celý hřeben zalesněn převážně smrkem, nad hranicí lesa je uměle vysazená kleč. Kolem vrcholu vede hřebenová cesta značená červeně s výhledy na nápadně vystupující dvouhrotý vrchol Ostrého. V roce 1924 někdejší starosta z Hojsovy Stráže Michal Ernst nechal postavit chatu KČT na Můstku s rozhlednou vysokou 18 m. Po válce sloužila jako rekreační objekt ČSD. O vánočních svátcích, 26. prosince 1995 do základů vyhořela. Dnes je na jejím místě turistický přístřešek. Na současné podobě vrcholu se nejvíce podepsalo řádění orkánu v roce 2007. Na severozápadním svahu leží obec Hojsova Stráž, na severovýchodním svahu jsou malebná lesní zákoutí v místech bývalých Zadních Šmauz.

Prenet - Východní strana Úhlavského údolí, kterou tvoří horský hřeben Pancíř, Můstek zakončuje Prenet se dvěma vrcholy (1071 a 1006 m n.m.) a náhorní plošinou.
První písemná zpráva o osídlení Prenetu pochází z roku 1040. Je spojena s vybíráním „prenetského cla“. Postupem let zde vznikala osada, která sloužila jako odpočívka na obchodní cestě zvané Zwieselská nebo také horní cesta. S rozvojem obchodu a těžbou rud se osada stále rozrůstala. V roce 1408 zde nechali Bohuslav a Racek z Janovic, páni na Reisemberku, postavit kapli svaté Kunhuty a dům pro celníka. Osada měla již několik statků a řemeslnických chalup. V roce 1666 uvádějí pozemkové knihy na Prenetu 5 dvorů, kaplí a několik chalup. Kaple patřila nadací pod Novou Kdyni. V roce 1785 byla přifařena k Zelené Lhotě. V roce 1850 byl Prenet s celou výměrou připojen k Hojsově Stráži. Osada čítala 6 dvorů a 16 chalup. Po odsunu německých obyvatel v roce 1946 byla osada zcela vylidněna. Kaple i dvory začaly pomalu chátrat. Z většiny staveb nezbylo nic. Dnes se na Prenetu nachází Kaple sv. Kunhuty a tři objekty v soukromém vlastnictví.
Z Prenetu je pěkný výhled do českého vnitrozemí Klatovska nebo na panorama Královského hvozdu s majestátním Ostrým (1293 m n.m.).

Dešenice - První zmínka o Dešenicích jako o osadě s tvrzí je z roku 1272. Tehdy byl majitelem dešenické tvrze pan Rydkéř a od roku 1379 patřily (spolu s částí Milenců také Matějovice, Žížnětice, Březí, Třebov, Děpoltice a Datelov) ke statkům rytířů z Čachrova.
Tvrz sloužila jako sídlo pánů z Dešenic, Předenických z Předenic a Vrábských z Vrábí. Po polovině osmnáctého století přestala být za Krakovských z Kolovrat panským sídlem a v devatenáctém století byl ve tvrzi zřízen pivovar.
Samotnou tvrz tvoří čtyři půdorysně složitá křídla budov s věží postavené kolem malého nádvoří. K jižnímu křídlu je připojena sýpka a k ní další hospodářská budova. Druhé hospodářské stavení stojí v jihovýchodní části areálu. S výjimkou východní strany se dochovala ohradní zeď. Hlavní brána se nachází na západní straně a vede k průjezdu ve věži. Vstupní dvoupatrová věž uvnitř obsahuje dochovanou místnost s gotickou klenbou. Sýpka měla až do roku 1963 fasádu zdobenou psaníčkovými a figurálními sgrafity.
Po letech chátrání ve dvacátém století byla tvrz opravena a roku 2015 v ní otevřeli Muzeum šumavského pivovarnictvi. Areál tvrze je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka.