Fotogalerie

Keply - samota, část města Hartmanice v okrese Klatovy. Osada Keply představovala jeden z vjezdů do vojenského výcvikového prostoru Dobrá Voda. Dnes je jedním z důležitých nástupních míst do CHKO a NP Šumava. Samotný název osady má pravděpodobně kořeny ve starém slovanském pojmenování koní. Dřívější rozsáhlou zemědělskou činnost dvora Keply, náležejícího v minulosti do území kochánovské rychty, připomínají dnes jen zbytky velkého barokního statku.
V blízkosti osady vznikly na přelomu 15. a 16. století dvě skelné hutě. Dochovala se po nich jen jména Stará Huť a Sova. Vyráběly se zde páteříky, korále i umělé perly. Po druhé světové válce byla oblast odsunem obyvatel německé národností z velké části vylidněna.
K úplnému vylidnění došlo zakrátko, když byl v hraniční oblasti vyhlášen vojenský výcvikový prostor s přísným hraničním režimem. Po zřízení VP Dobrá Voda ze světa vymizelo několik desítek vesnic, osad a samot. Nestojí už Zhůří, Stodůlky, Velký Bor, Nová Studnice, Gsenget ani Ždánidla, zmizel Frauentál i Skelná. Zachovány zůstaly jen Prášily, i když ne v původním rozsahu. Keply měly zároveň představovat budoucí typ socialistické vesnice. Pro všechny obyvatele se postavil jediný velký vícepodlažní dům. V roce 1991 byl zde vojenský újezd zrušen a celá oblast se otevřela možnosti normálního vývoje. Ten je po roce 1991 spojen zejména s postupným rozvojem cestovního ruchu.
Kromě pohnuté historie zaujme návštěvníka i typický reliéf této části Šumavy, značně odlišný od níže položených oblastí Přírodního parku Kochánov. Geologicky spadá zdejší území již do oblasti tzv. Šumavských plání, jež představují u nás ojedinělý typ náhorních plošin v nadmořské výšce 900 až 1000 m. Náhorní planiny se vlní v mělkých depresích s častým zastoupením mokřadů, plochá údolí meandrujících řek střídají hluboce zaerodovaná údolí se zpěněnými peřejemi. Takto rozčleněná plochá krajina je plná mrazových kotlin a údolí, ve kterých se zachycuje studený vzduch stékající po svazích hor. Atak v některých místech mrzne i v letních ránech. Proto tu rostou druhy rostlin typické pro polohy horní hranice lesa a horské louky (např. prha chlumní, hořec panonský). Část luk v okolí Keplů a Staré Hutě jsou v létě využívány jako pastviny pro dobytek.

Svinná u Javorné - je malá rozptýlená vesnice, část městyse Čachrov v okrese Klatovy. Nachází se asi 6 km na jih od Čachrova a sestává ze tří osad, z nichž Hořejší Svinná a Dolejší Svinná leží na severním, respektive západním úbočí Svinenského vrchu (970 m), Střední Svinná pak o něco níže při horním toku říčky Ostružné. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1404.

Chvalšovice - malá vesnice, část městyse Čachrov v okrese Klatovy. Nachází se asi 3,5 km na jih od Čachrova. Je zde evidováno 17 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 26 obyvatel. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1404. V obci je kaplička s křížem na návsi a vedle památník padlým vojínům ve světové válce.

Kunkovice - Kunkovice jsou malá vesnice, část městyse Čachrov v okrese Klatovy. Nachází se asi 2,5 km na jihovýchod od Čachrova. Je zde evidováno 27 adres. V roce 2011 zde trvale žilo padesát obyvatel. Ve vesnici se nachází kaple a nýv. zámek. Zámek Kunkovice pochází z 18. století s pozdějšími úpravami je patrová stavba s valbovou střechou. Na nároží zámku je okrouhlá dvoupatrová věžička. Ze starší stavby se zachovaly pouze nárožní pilíře.

Jarkovice - (také Dvůr Jarkovice) je samota (829 m n. m.), část obce Velhartice v okrese Klatovy. V Jarkovicích stávala sklárna (patrně huť na páteříky) v roce 1557, kdy je na ní uváděn sklář Václav, ovšem její vznik znám není. V provozu byla sklárna nejméně ještě v roce 1572, kdy se připomínají tři příbuzní skláři – Christoph, Mathias a Wenzl. Sklárna patrně zanikla před nebo při počátku třicetileté války.