Fotogalerie

Keply - samota, část města Hartmanice v okrese Klatovy. Osada Keply představovala jeden z vjezdů do vojenského výcvikového prostoru Dobrá Voda. Dnes je jedním z důležitých nástupních míst do CHKO a NP Šumava. Samotný název osady má pravděpodobně kořeny ve starém slovanském pojmenování koní. Dřívější rozsáhlou zemědělskou činnost dvora Keply, náležejícího v minulosti do území kochánovské rychty, připomínají dnes jen zbytky velkého barokního statku.
V blízkosti osady vznikly na přelomu 15. a 16. století dvě skelné hutě. Dochovala se po nich jen jména Stará Huť a Sova. Vyráběly se zde páteříky, korále i umělé perly. Po druhé světové válce byla oblast odsunem obyvatel německé národností z velké části vylidněna.
K úplnému vylidnění došlo zakrátko, když byl v hraniční oblasti vyhlášen vojenský výcvikový prostor s přísným hraničním režimem. Po zřízení VP Dobrá Voda ze světa vymizelo několik desítek vesnic, osad a samot. Nestojí už Zhůří, Stodůlky, Velký Bor, Nová Studnice, Gsenget ani Ždánidla, zmizel Frauentál i Skelná. Zachovány zůstaly jen Prášily, i když ne v původním rozsahu. Keply měly zároveň představovat budoucí typ socialistické vesnice. Pro všechny obyvatele se postavil jediný velký vícepodlažní dům. V roce 1991 byl zde vojenský újezd zrušen a celá oblast se otevřela možnosti normálního vývoje. Ten je po roce 1991 spojen zejména s postupným rozvojem cestovního ruchu.
Kromě pohnuté historie zaujme návštěvníka i typický reliéf této části Šumavy, značně odlišný od níže položených oblastí Přírodního parku Kochánov. Geologicky spadá zdejší území již do oblasti tzv. Šumavských plání, jež představují u nás ojedinělý typ náhorních plošin v nadmořské výšce 900 až 1000 m. Náhorní planiny se vlní v mělkých depresích s častým zastoupením mokřadů, plochá údolí meandrujících řek střídají hluboce zaerodovaná údolí se zpěněnými peřejemi. Takto rozčleněná plochá krajina je plná mrazových kotlin a údolí, ve kterých se zachycuje studený vzduch stékající po svazích hor. Atak v některých místech mrzne i v letních ránech. Proto tu rostou druhy rostlin typické pro polohy horní hranice lesa a horské louky (např. prha chlumní, hořec panonský). Část luk v okolí Keplů a Staré Hutě jsou v létě využívány jako pastviny pro dobytek.

Sova (Soví boudy) - (něm. Eilhütten) zcela zaniklá osada v bývalém katastrálním území Horní Kochánov poblíž osady Keply. Zůstal jeden dům, bývalý hostinec, který podle pův. začlenění již nepatřil pod osadu Sova. Poblíž tohoto domu jsou dvě původní šumavská umrlčí prkna (1936 a 1939).

Jírova jáma - pozůstatek starého středověkého hornického díla. Jáma je situována na VJV úbočí kóty Na Zámku (950 m.n.m.) cca. 600 m SV. od osady Mochov. Má hloubku přibližně 30 m a jedná se o nejlépe zachovaný pozůstatek po historické težbě zlata. Jedná se o jednu z pověstných šumavských sněžných jam.

Rovná (Petrovice u Sušice) - Rovná je malá vesnice, část obce Petrovice u Sušice v okrese Klatovy. Nachází se asi 3,5 km na západ od Petrovic u Sušice. Je zde evidováno 10 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 22 obyvatel. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1555.

Zvíkov - Zvíkov je malá vesnice, část obce Hlavňovice v okrese Klatovy. Nachází se asi 1,5 km na jihozápad od Hlavňovic. Je zde evidováno 8 adres. V roce 2011 zde trvale žili čtyři obyvatelé.
Venkovská usedlost čp. 3, zapsaná na ústředním seznamu kulturních památek. Komplex selské usedlosti sestává z obytné budovy, chlévů, stodol a zvoničky. Tato usedlost je ukázkovým příkladem šumavské lidové architektury z počátku 19. století.
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1428
Asi 350 m severně od Zvíkova byl vystavěn památník na tragickou smrt Marušky Klímové, která zemřela v květnu 1945 po nešťastném výstřelu amerického vojáka.

Dolní Kochánov - osada, část obce Petrovice u Sušice v okrese Klatovy. Nachází se asi 5 km na jihozápad od Petrovic u Sušice. Jsou zde evidovány tři adresy. V roce 2011 zde trvale nikdo nežil.

Kochánov - Kochánov je vesnice spadající pod město Hartmanice. Nachází se 5 km jihozápadně od Petrovic, na severovýchodním svahu hory Radkov (1004 m n. m.) v nadmořské výšce 880 m. V roce 2011 zde trvale žili čtyři obyvatelé. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1336. Byla zde jedna z králováckých rychet.
Osada leží na území přírodního parku Kochánov. Nad osadou, u samoty Sova se nacházejí dvě umrlčí prkna z roku 1936 – poslední, která z mnoha původně v terénu osazených zůstala.
Zachovalý dům čp.59 lenacházející se po levé straně u silice směrem od Kepel postavil tesař Stadler, který sem přišel někdy koncem 19. stol. V nynějším domě byl dlouhé roky provozován hostinec - název "Na krásné vyhlídce" (dříve nebyly stráně pod domem zaroslé lesem). Konaly se zde svatby, v sezóně i zábavy.

Kaple Panny Marie Lurdské (Kochánov) - V Horním Kochánově stojí tzv. Zajíčkova kaple. Lurdská kaplička se nachází na úbočí Kochánovského vrchu a nechal ji postavit ji Johann Leroch jako poděkování za ochranu Panny Marie v první světové válce. Vysvěcena byla až v roce 1931 a pouť se sem koná vždy poslední neděli v květnu.
Text v kapli: "Vznik Lorde – kaple v Horním Kochánově na Šumavě - Můj otec, Johann Leroch, hospodář v Horním Kochanové, postavil kapli z vděčnosti, ze se z I. světové války vrátil zdráv k manželce a dětem. V srpnu r. 1931 byla kaple slavnostně vysvěcena. Věřící sem chodívali obvzlášť na májové požehnání. Od r. 1946 je každým rokem ke konci května sloužena mše svatá. Roku 1991 byla kaple ve spoluprácí s českými a německými věřícími zrenovována."