Fotogalerie

Hamry-Hojsova Stráž (ŽST) - nádraží je součástí železniční tratě č. 183 z Plzně do Železné Rudy – Alžbětína. Nachází se v nadmořské výšce 740 metrů a vlaky tu začaly pravidelně jezdit od roku 1877. Délka celé trati je 97 kilometrů. Již při vystoupení je znát, že se jedná o horské nádraží. Všude kolem jsou lesy a v údolí pod nádražím teče řeka Úhlava. Nedaleko nádraží je turistické rozcestí a cesty se tu rozbíhají k zajímavým cílům Šumavy. Po žluté, která tady začíná, lze dojít k vodopádu Bílá strž. Modrá odtud stoupá na vrchol Velkého Ostrého a opačným směrem na Pancířský hřbet. Stejným směrem vede i zelená na Prenet a je také možné jít do Špičáckého sedla. K tomu lze přidat i cesty neznačené a tak není divu, že turisté toto nádraží hodně využívají. Samotné nádraží má několik objektů, samotná hlavní budova byla nedávno opravena a dostala růžový kabátek. Nové je i nástupiště, které získalo jak na výšce tak i na délce. Jen železničáři tady chybí, provoz na trati je řízen z dispečerského pracoviště ve stanici Železná Ruda-Alžbětín

Rumpelův mlýn - zřícenina mlýna na Zelenském potoce u Hojsovy Stráže.
„Rumpelův“ mlýn (Rumpelmühle) byl původní příděl, který sahal až k silnici u kostela v Hojsově Stráži a zahrnoval v jeden celek budovy čp. 7, 8, 3, 4 a 5. V roce 1677 převodem 19. května koupil pozemek za 115 zl. Hans Bayerle od Hanse Hoffmana z čp. 3. V roce 1679 dne 18. května připsal Hans Bayerle svoji manželce Magdaleně, která byla vdovou po Andreasi Cantorovi z Kochánova, zařízený mlýn a chalupu k doživotnímu užívání. Převodem 3. května 1695 převzal mlýn syn Adam Bayerle za 240 zl. Od Adama převzal mlýn roku 1756 syn Josef Bayerle, který ho za dva roky dal opět synovy Jan Jiřímu Bayerle, tento opět synovi Václavu v roce 1780. Mlýn zdědil Hans Michl Bayerle za 1.104 zl., v roce 1824 jej odevzdal synovi Janu Jiřímu. V roce 1830 mlýn vyhořel, ale Jan Jiří Bayerle ho znovu postavil a seřídil. Jan Jiří dne 14. ledna 1846 předává mlýn za 2.270 zl. opět synovi Josefu Bayerlovi. Požárem v roce 1830 byli poslední dva držitelé přivedeni do tísně a zadluženi tak, že jej v roce 1867 musel Josef Bayerle prodat. Mlýn koupil Petr Zelzer, syn sedláka z Woferhofu, podle jehož přezdívky dostal mlýn název Rumpelmühle. Sám byl výborný muzikant a 30 let vedl zdejší kapelu. Mlýn zanedbával, staral se více o hospodářství, ale největší zálibu měl v muzice. Zanedbaný mlýn koupil Petr Wierer z Bartlhuishofu, ale po krátkém čase jej znovu prodal svému švagru Karlu Zelzerovi ze Zelzerhofu. Ani tento však mlýn dlouho nedržel a znovu ho prodal, tentokráte Jiřímu Zellnerovi z Handlhofu na Prenetu. Rodiny Bayerlova a Zellnerova patřily ke starým rodům, které se zde usadily po třicetileté válce v 17. století. Poslední členové byly odsunuti v letech 1945 – 1946 do Německa. U dvora Rumpelmühle prý stávala kaple, která byla starší a větší nežli původní dřevěný kostelík na Hojsově Stráži. O posvícení byla prý tam sloužena mše, kterou sloužil kaplan dešenický, a posvícení tato byla tak slavná jako při kapli sv. Kunhuty na Prenetu.

Denkův Dvůr - Denkův Dvůr je jednou ze samot rozesetých na Jižní Stráni - na protilehlé stráni Hojsovy Stráže nad přírodní rezervací Svobodova niva.

Zelená Lhota - Nachází se asi 5,5 km na jihovýchod od Nýrska. Protéká jí Zelenský potok, který je pravostranným přítokem řeky Úhlavy. Obec leží v příjemné krajině na svahu Prenetu, nad pravým břehem údolní nádrže Nýrsko. První zmínka o obci pochází z roku 1533, kdy náležela statku Dešenice. Od roku 1757 byla Zelená Lhota jednou z poddanských vesnic na panství Bystřice. Kostel svatého Wolfganga vznikl v 18. století. Uvnitř kostela stojí oltář s dřevěnými plastikami z poloviny 18. století.