Logo
Logo

Fotogalerie

12.01.2019 - Hamry-Hojsova Stráž (ŽST) - Hojsova Stráž

Železniční stanice Hamry-Hojsova Stráž Kráčíme ve stopě po sněžnám skůtru Stopa skůtru končí, tady už to bez sněžnic opravdu nejde (výška sněhu 60cm) Pokračujeme podél železniční trati ve směru Železná Ruda Stoupáme směrem k vrcholu kopce Rýzmberk (942 m n.m.) nad Hojsovou Stráží Lesní školka na úbočí kopce Rýzmberk Pod vrcholem kopce uhýbáme doprava směrem na Tomášův Dvůr Přes zasněženou louku směrem k Hojsově Stráži Autobusová zastávka, t.č. sněhem zapadaná :) Šumavský orloj v Hojsově Stráži Konzum v Hojsově Stráži Hosjova Stráž

Hamry-Hojsova Stráž (ŽST) - nádraží je součástí železniční tratě č. 183 z Plzně do Železné Rudy – Alžbětína. Nachází se v nadmořské výšce 740 metrů a vlaky tu začaly pravidelně jezdit od roku 1877. Délka celé trati je 97 kilometrů. Již při vystoupení je znát, že se jedná o horské nádraží. Všude kolem jsou lesy a v údolí pod nádražím teče řeka Úhlava. Nedaleko nádraží je turistické rozcestí a cesty se tu rozbíhají k zajímavým cílům Šumavy. Po žluté, která tady začíná, lze dojít k vodopádu Bílá strž. Modrá odtud stoupá na vrchol Velkého Ostrého a opačným směrem na Pancířský hřbet. Stejným směrem vede i zelená na Prenet a je také možné jít do Špičáckého sedla. K tomu lze přidat i cesty neznačené a tak není divu, že turisté toto nádraží hodně využívají. Samotné nádraží má několik objektů, samotná hlavní budova byla nedávno opravena a dostala růžový kabátek. Nové je i nástupiště, které získalo jak na výšce tak i na délce. Jen železničáři tady chybí, provoz na trati je řízen z dispečerského pracoviště ve stanici Železná Ruda-Alžbětín

Hojsova Stráž - (německy Eisenstrass) bývalé sídlo jedné z rychet Královského hvozdu. Nejvýznamnější památkou obce, která vznikla v 16. století jako hornická osada, je klasicistní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (1824 - 26), který vznikl přestavbou starší kaple Panny Marie Růžencové z let 1760 - 61.
V polovině 19. století se obec dělila na Horní se 43 domy a Dolní s 35 domy volně roztroušenými. K roku 1910 se zde uvádí 132 domů s 754 obyvateli, z nichž se 23 hlásilo k českému jazyku.
V Hojsově Stráži fungoval také oblíbený pivovar, založený kolem roku 1850 zdejšími Králováky při dvoře č.p. 41 - Huishanslhofu. Pivovar zpočátku vařil černé pivo, podobné bavorskému. Nápoj se pomocí koňských povozů dopravoval po cestě zvané Bierweg na Můstek, Prenet, do Nýrska, Zhůří, Pajreku či Zejbiše. Pivovar byl uzavřen v roce 1946, část zařízení byla odvezena do pivovaru v Železné Rudě.

Šumavský orloj - v květnu roku 2014 nálezem kolečka ze šicího stroje a následným pokusem vyrobit z něj krokové kolo pro stroj věžních hodin. Podařilo se, potom následovala výroba kotvy, výpočty a výroba ozubených kol, hřídelí, rámu stroje, osazení do kuličkových ložisek… až vznikl funkční hodinový stroj, který na orloji ukazuje běžný občanský čas.
Současně se zrodila myšlenka pokračovat ve výrobě dalších strojů a zhotovit tak orloj pro jednu z nejmalebnějších šumavských obcí.
Byl vyroben stroj s čtyřiadvacetihodinovým číselníkem, otočnými kruhy a rafijemi, které kromě středního slunečního času ukazují i čas hvězdný, datum a kalendářní měsíc, znázorňují pohyb Slunce znameními zvěrokruhu, aktuální fázi Měsíce, dny uplynulé od novu a vzájemné aspekty Slunce a Měsíce.
Následoval bicí stroj, který každé poledne odbije prvních osm tónů naší státní hymny a po jejich doznění smrťáček 12x zazvoní na zvon.
Nakonec byl vyroben stroj pohánějící otočnou mapu hvězdné oblohy a takzvanou dračí rafiji, která predikuje zatmění Slunce a Měsíce (nikoliv pro danou oblast, ale pro kterékoliv místo na Zemi). Tento stroj zároveň pohání ručičky dvou menších číselníků, které ukazují časy východů a západů Slunce v daný den.


Použité zdroje:

- Nádraží Hamry – Hojsova Stráž. | Turistika.cz [online]. Web: https://www.turistika.cz/mista/nadrazi-hamry-hojsova-straz
- orloj-sumava-hojsovastraz.cz [online]. Web: http://www.orloj-sumava-hojsovastraz.cz/


Sdílet e-mailem Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+