Logo
Logo

Fotogalerie

06.10.2018 - Srní - Zadní chalupy - Pod Poledníkem - Javoří slať - Tmavý potok - Vaňkova cesta

Srní-Mechov - louka jižně od obce Turistické rozcestí "Plavební kanál" Louka u Schwartzova statku (oplocený soukromý pozemek) Po žluté směr Zelenohorské chalupy Zelenohorské chalupy Zelenohorské chalupy Zelenohorské chalupy Nad Zelenohorskými chalupami Nad Zelenohorskými chalupami Vyhlídkové místo pod Javoří cestou. Vpředu vlevo kopec Spálený (1013 m n.m.), vpravo je vidět Huťská hora (1187 m n.m.) Bavorská cesta Bavorská cesta Předěl - vlevo vzadu je vidět rozhledna na vrcholu Poledníku (1315 m n.m.) Rozhledna na vrcholu Poledníku od rozcestí vedoucí směrem na Javoří pilu a Frantův most Cesta směrem na Javoří pilu. Cesta je otevřená pouze od 15.7. do 15.11. Po zbytek roku sem smí jen tetřev hlušec :) Jelení skok - uprostřed vzadu je vidět Basumský hřeben s vrcholem Boubín (1362 m n.m.) Rozcestí k dnes již neznačenému přechodu CZ/D pro pěší Rozcestí "Javoří slať" Javoří potok na Javoří slati Terénní stanice, pod ní sněhoměrná meteostanice zařazená do sítě ČHMÚ Rozcestí "Tmavý potok". Rovně směr Javoří pila, Modrava, doleva směr Nová Studnice, Velký Bor u Prášil Pohled od Tmavého potoka směrem k Modravě Po Javoří cestě směrem na Novou Studnici, Velký Bor Rozcestí "Vaňkova cesta" Po zelené trase směrem na Zelenohorské chalupy Pohled na Huťskou horu v posledních paprscích zapadajícího slunce Nad Zelenohorskými chalupami Pohled při západu slunce od Zelenohorských chalup směrem na Srní

Srní - původně dřevorubecká osada založená v r. 1726. Díky tehdejšímu četnému výskytu srnčí zvěře dostala svůj název Rehberg – Srní.
Obec Srní je proslavená romány spisovatele Karla Klostermanna. Ve středu obce stojí kostel postavený v roce 1805, zasvěcený Nejsvětější trojici. Typickou šumavskou architekturu zde představují dochované horské roubené chalupy postavené na kamenné podezdívce se stěnami chráněnými šindelem.
V okolí Srní jsou výborné podmínky pro pěší turistiku i milovníky cykloturistiky. V zimním období je připravena hustá síť upravovaných lyžařských stop.
Srní a jeho kouzelné okolí zaujalo i filmaře. Byla zde natočena filmová trilogie Pod jezevčí skálou, Na pytlácké stezce a Za trnkovým keřem. Dále také seriál Policie Modrava

Zelenohorské chalupy (Srní) - Horská obec s hutí, německy zvaná Grünbergerhütte, se rozkládala na svahu nad obcí Mechov v nadmořské výšce okolo 1000 m. Z Horní Zelené Hory je krásný výhled na Srní a bývalé Zhůří s Huťskou horou a do strání a kopců celého srňského okolí.
Na Horní i Dolní Zelené Hoře se nacházelo cca 40 stavení, přičemž mezi nejvzdálenějšími staveními byl vzdálenostní rozdíl téměř 2 kilometry.
V současnosti je v této lokalitě obnoveno několik drobných sakrálních památek - křížků a božích muk. Rozlehlost a součaně existenci budov dokreslují kamenné snosy a i zbytky po samotných staveních. Z jara je pak osídlení patrné z kvetoucích ovocných stromů a dokonce zbytků po zahrádkách u chalup - jako svědka téměř nedávného osídlení je možno nalézt i trs kvetoucích narcisek.
Zánik osady souvisí s odsunem sudetských němců a s následným zřízením vojenského újezdu v okolí Prášil.

Poledník - Poledník (německy Mittagsberg) leží na území Národního parku Šumava v blízkosti česko-německé hranice, 5 km jihovýchodně od Prášil. Poledník s výškou 1315 metrů je patnáctý nejvyšší vrchol české části Šumavy. Oblý protáhlý hřbet Poledníku má prudké východní svahy, které byly přemodelované činností ledovce a nacházejí se v nich kar Prášilského jezera a bezvodý kar Stará jímka.
Rozhledna na Poledníku vznikla z někdejší věže vojenského zařízení elektronické ostrahy hranice, která umožňovala sledovat rádiový provoz hluboko dovnitř území Spolkové republiky Německo. V 60. a 70. letech 20. století byl v přísně střeženém pohraničním pásmu postaven tajný vojenský objekt s krycím označením TOPAS. V té době nebylo přístupné ani Prášilské jezero, které je v blízkosti. Často se dokonce toto místo nenacházelo na mapách. V roce 1989 objekt přestává sloužit pro vojenské účely a začíná chátrat. V roce 1997, po sporu mezi Správou Národního parku Šumava a Klubem českých turistů bylo rozhodnuto o rekonstrukci věže a omezeném zpřístupnění vrcholu. Budovy komplexu byly sneseny a zachována zůstala pouze věž. Od roku 1998 se tak mohou turisté těšit z jedinečného výhledu na celou centrální Šumavu a Bavorský les a za dobré viditelnosti zahlédnout i Alpy. Věž měří 37 metrů, vede na ní 227 schodů a zůstala jí typická podoba se třemi půlkruhovými patry v horní polovině.

Javoří slať - Javoří slať představuje roztroušenou sestavu vrchovišť s jezírky i bez jezírek. I v porostní mapě revíru Modrava z roku 1863 je Javoří slať rozparcelována do několika uskupení. Kromě roztroušených parcel Javoří slatě je zde i Schachten Filz.
Schachten Filz představuje odlesněné rašeliniště se smrčinou a s odvodňovacími, dnes již revitalizovanými příkopy. Schachten Filz se nachází cca 200 metrů od státní hranice u hraničního mezníku č. 18/1.
Javoří slatě se nacházejí v severozápadním cípu komplexu Modravských slatí a jsou situovány na svazích Javořího a Smrkového vrchu. Někdy jsou Javoří slatě pojmenovávány i jako slatě u Javořího vrchu. Vrchoviště jsou obklopena lemem rašelinných a podmáčených smrčin. Vody z Javoří slatě odvádí Javoří a Tmavý potok.
Největší vrchoviště Javoří slatě s několika jezírky se nachází na vrcholové plošině Javořího vrchu. Maximální délky 56 metrů dosahuje izolované zarůstající jezírko.Na mapě revíru Nová Studnice z roku 1901-1902 patřila tato část Javoří slatě do revíru Nová Studnice.


Použité zdroje:

- SRNÍ A OKOLÍ : Šumava [online]. Web: https://www.sumava.net/srni/
- Zelenohorské chalupy [online]. Web: http://www.sumavanet.cz/vopin/zelenochal/zelenochal.htm
- Javoří slať [online]. Web: http://www.sumava-modravsko.cz/slate/prezentace-b-k/javori-slat.html


Sdílet e-mailem Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+