Logo
Logo

Fotogalerie

15.09.2018 - Prášily - Ždánidla - Zlatý Stoleček - Horní Ždánidla

Bývalý Prášilský pivovar zal. v letech 1751-1752 Bývalý kostel sv. Prokopa Na cestě za Prášily směr Gsenget Rozcestí na Gsenget (doleva) a na Ždánidla (doprava) Po cestě ke Ždánidlům cca 500 m (75 výškových metrů) pod vrcholem hory Ždánidla Výhled SV směrem Stoupáme k vrcholu... Polomy pod vrcholem Žánidel Pohled SSV směrem z pod vrcholu Žánidel Triangulační bod vrcholu Ždánidla (1308,5 m n.m.) Výhled z vrcholové skalky na vrcholu hory Ždánidla Výhled z vrcholové skalky na vrcholu hory Ždánidla Vrcholová skalka na vrcholu hory Ždánidla Meteostanice na vrcholu hory Ždánidla Po lesní cestě od Ždánidel směrem na cestu spojující Gsenget s jezerem Laka Cesta vedoucí od Gsengetu směr jezero Laka (cca 1km odsud) Zlatý stoleček Po cestě od Zlatého stolečku směrem na Gsenget Pohled na vrchol hory Poledník (1315 m n.m.) s rozhlednou z cesty u Zlatého stolečku Pohled od jihu na horu Ždánidla Býv. Horní Ždánidla Býv. Horní Ždánidla Býv. Horní Ždánidla se zbytky domů Býv. Horní Ždánidla se zbytky domů Po cestě z býv. Horních Ždánidel zpět k obci Prášily Býv. Dolní Ždánidla Býv. Dolní Ždánidla Obec Prášily

Prášily - malá obec v okrese Klatovy, zhruba 17 km jihozápadně od Sušice. Tato horská ves (původní název Gattermayerova huť) vznikla při sklárně v polovině 18. století. Prášily se rozprostíraly na svahu hor Ždánidla, Poledník a Formberg na obou březích Prášilského potoka. Místní sklářské hutě se specializovaly na výrobu zrcadlového skla a jejich provoz skončil roku 1824. Areál sklárny pak sloužil jako výrobna ručního papíru, která v roce 1933 vyhořela (ruční papír, který se zde vyráběl, byl dodáván pro prezidentskou kancelář).
Významné středisko rekreace a turistiky z období 1. republiky po odsunutí německého obyvatelstva a začlenění do vojenského výcvikového prostoru Dobrá Voda takřka zaniklo. V období komunistické vlády byla obec pro veřejnost uzavřena, počet obyvatel klesl až k 50. Z místních částí tak zůstalo zachováno jen samotné sídlo Prášily, okolní samoty a osady zanikly.
Po komunistickém puči byl podél celé hranice vybudován pohraniční drátěný zátaras a v hraničním pásmu byl lidem znemožněn pohyb v okolních lesích. V roce 1952 se území obce a okolí stalo součástí vojenského újezdu a život obyvatel, kteří v Prášilech zůstali, se značně ztížil. Na okolních stráních se rozprostřely dráhy pro obrněné transportéry a tankové střelnice. V době, kdy probíhala vojenská cvičení (to bylo velmi často), se děti nedostaly do školy v Hartmanicích třeba několik dní a lidé neměli ani základní potraviny a byli tedy odkázáni třeba na samozásobitelství. Ani místní občané nemohli chodit za hraniční zátaras a ti, co za „dráty“ pracovali, tam mohli jen s ozbrojeným doprovodem po důkladném prověření.
Okolní opuštěné vesnice posloužily jako dělostřelecké cíle a postupně tak byly srovnány se zemí. Zmenšila se i samotná obec Prášily. Kostel svatého Prokopa byl nejprve přestavěn na kulturní dům, později sloužil jako tělocvična. Poté, co se začala naklánět jeho věž, byl pod záminkou havarijního stavu dne 4. ledna 1979 odstřelen. Zachován zůstal pouze hřbitov s ulámanými kříži. V 90. letech 20. století byl vojenský prostor zrušen a oblast byla opět zpřístupněna.
Dnes z původní obce zbylo sotva 25 domků. Některá stavení byla stržena pro zchátralost ještě v 90. letech 20. století. Tehdy zanikl i cenný roubený dům č. p. 123 pocházející pravděpodobně už z doby založení obce. Celých čtyřicet let sem nikdo nesměl, mnozí lidé se odstěhovali, ale někteří přece jen vydrželi.Prášily významným centrem zimní a letní turistiky. Turistické trasy odtud vedou hlavně k jezeru Laka, Prášilskému jezeru a na Poledník (1315 m) s rozhlednou.

Ždánidla (hora) - (dříve Steindlberg) je hora, jejíž vrchol leží v nadmořské výšce 1309 m n. m., přibližně 2 km západně od obce Prášily. Dominantní dřevinou je smrk. Vzhled hory se značně proměnil po orkánu Kyrill, který se přehnal přes šumavské hřbety v lednu 2007. Dnes horní partie hory značně trpící kůrovcem, díky němuž se vytvořily rozsáhlé holiny.

Zlatý stoleček - V nadmořské výšce 1196 m n. m., na jihozápadním svahu Ždánidel (v sedle mezi vrcholy Plesné a Ždánidly) měnili čeští a bavorští pašeráci zboží. Prý jim k tomu sloužil kámen ve tvaru čtyřboké kamenné pyramidy, která obrácenou rovnou plochou tvořila "něco" na způsob stolu. A pod ním podle pověsti byl zakopán i zlatý poklad.

Horní Ždánidla - bývaly příhraniční dřevařská osada na úpatí hory Ždánidla, vzdálené cca čtyři kilometry od Prášil do jejíhož katastru spadala. V roce 1910 žilo v 15 domech na 120 obyvatel. Po druhé světové válce bylo původní německé obyvatelstva odsunuto a vesnice poté srovnána se zemí, dnes jsou patrné jen zbytky staveb. U všech domů lze nalézt více či méně zachovalé zbytky základů, z některých stojí části zdí a pod některým je zachovalý sklep. Mezi troskami k nalezení střepy, nádoba, kamenný žlab. Německý název Obersteindlberg.


Použité zdroje:

- Prášily – Wikipedie [online]. Web: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pr%C3%A1%C5%A1ily
- Šumavský rozcestník : Zlatý stoleček [online]. Web: http://www.sumava.cz/objekt_az/8458-zlaty-stolecek/
- Šumavský rozcestník : Horní Ždánidla [online]. Web: http://www.sumava.cz/objekt_az/3506-horni-zdanidla/


Sdílet e-mailem Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+