Logo
Logo

Fotogalerie

20.05.2018 - Prášily- Poledník - Prášilské jezero

Prášily Památník zmizelých obcí a osad v okolí Prášil V těchto místech stávala býv. osada Dolní Ždánidla Most přes Prášilský potok Po cestě směrem k rozcestí U Bývalé roty Zkratkou lesem Cestou po JZ úbočí hory Skalka Pohled z JZ úbočí hory Skalka. Vlevo hora Plesná/Debrník (1336 m n.m.), vpravo hora Ždánidla (1308 m .n.m), mezi nimi vzadu vrchol Polomu (1295 m.n.) Rozhledna na Poledníku pohledem od západu Pohled na Poledník od NS Polom v horské smčině s vyhlídkovou plošinou (t.č. zavřená) Rozcestí směrem na Frantův most a Javoří pilu Rozhledna Poledník Rozcestí pod Poledníkem - příchod od Prášil po červené... Pohled na německý Velký a Malý Roklan Rozhledna Poledník Vrcholový kříž hory Poledník (1315 m n.m.) Meteostanice na Poledníku Nouzové nocoviště na Poledníku Pohled S směrem od Poledníku Pohled S směrem od Poledníku k vrcholu hory Skalka (1238 m n.m.) Pohled Z směrem od Poledníku Rozhledna Poledník Prášilské jezero, vpravo část Jezerního hřbetu Prášilské jezero Pohled na Jezerní hřbet Tudy cesta nevede a už asi nepovede :) , takže zpět... Po cestě směrem k rozcestí Předěl Rozcestí Předěl pod Poledníkem Klesáme směrem na Prášily k odboče na Prášilské Jezero Jezerní potok (odtok z Prášilského jezera) Před Prášilským jezerem po dřevěných chodníčcích... Odtok z Prášilského Jezera Pomník O. Kareise na Prášilském jezeře "Hráz" Prášilského jezera Zde stávala terénní stanice NP na Prášilském jezeře, t.č. po demolici :) "Odtokové kanály" z Prášilského jezera Prášilské jezero Po pěšině od jezera směrem do Prášil Jezerní hřbet (vlevo) Vstup do botanické zahrady v Prášilech Botanická zahrada v Prášilech IS Prášily

Prášily - malá obec v okrese Klatovy, zhruba 17 km jihozápadně od Sušice. Tato horská ves (původní název Gattermayerova huť) vznikla při sklárně v polovině 18. století. Prášily se rozprostíraly na svahu hor Ždánidla, Poledník a Formberg na obou březích Prášilského potoka. Místní sklářské hutě se specializovaly na výrobu zrcadlového skla a jejich provoz skončil roku 1824. Areál sklárny pak sloužil jako výrobna ručního papíru, která v roce 1933 vyhořela (ruční papír, který se zde vyráběl, byl dodáván pro prezidentskou kancelář).
Významné středisko rekreace a turistiky z období 1. republiky po odsunutí německého obyvatelstva a začlenění do vojenského výcvikového prostoru Dobrá Voda takřka zaniklo. V období komunistické vlády byla obec pro veřejnost uzavřena, počet obyvatel klesl až k 50. Z místních částí tak zůstalo zachováno jen samotné sídlo Prášily, okolní samoty a osady zanikly.
Po komunistickém puči byl podél celé hranice vybudován pohraniční drátěný zátaras a v hraničním pásmu byl lidem znemožněn pohyb v okolních lesích. V roce 1952 se území obce a okolí stalo součástí vojenského újezdu a život obyvatel, kteří v Prášilech zůstali, se značně ztížil. Na okolních stráních se rozprostřely dráhy pro obrněné transportéry a tankové střelnice. V době, kdy probíhala vojenská cvičení (to bylo velmi často), se děti nedostaly do školy v Hartmanicích třeba několik dní a lidé neměli ani základní potraviny a byli tedy odkázáni třeba na samozásobitelství. Ani místní občané nemohli chodit za hraniční zátaras a ti, co za „dráty“ pracovali, tam mohli jen s ozbrojeným doprovodem po důkladném prověření.
Okolní opuštěné vesnice posloužily jako dělostřelecké cíle a postupně tak byly srovnány se zemí. Zmenšila se i samotná obec Prášily. Kostel svatého Prokopa byl nejprve přestavěn na kulturní dům, později sloužil jako tělocvična. Poté, co se začala naklánět jeho věž, byl pod záminkou havarijního stavu dne 4. ledna 1979 odstřelen. Zachován zůstal pouze hřbitov s ulámanými kříži. V 90. letech 20. století byl vojenský prostor zrušen a oblast byla opět zpřístupněna.
Dnes z původní obce zbylo sotva 25 domků. Některá stavení byla stržena pro zchátralost ještě v 90. letech 20. století. Tehdy zanikl i cenný roubený dům č. p. 123 pocházející pravděpodobně už z doby založení obce. Celých čtyřicet let sem nikdo nesměl, mnozí lidé se odstěhovali, ale někteří přece jen vydrželi.Prášily významným centrem zimní a letní turistiky. Turistické trasy odtud vedou hlavně k jezeru Laka, Prášilskému jezeru a na Poledník (1315 m) s rozhlednou.

Dolní Ždánidla - (něm. Untersteindlberg) - zaniklá osada spadala pod obec Prášily a přímo sousedila se zástavbou Prášil. Nešlo o samostatnou obec. Ve 23 domech tu bylo roku 1921 evidováno 173 obyvatel, z toho 172 německé národnosti.

Rota Poledník - zaniklá 15. rPS Poledník (3. prPS Prášily, 7. bPS Sušice) vznikla v roce 1951, hned v první dislokaci 7. pohraniční brigády MNB Sušice. Tehdy měla číslo 15. V následujících reorganizací rot měla tato čísla: rok 1953 číslo 16. Rok 1962, až do svého zániku číslo 8. Dle dostupných informací zanikla v únoru roku 1966.
Rota se nacházela v šumavském lesním masívu, cca 600 m od státní hranice, 1.2 km severozápadně od hory Poledník.
Původně rota sestávala ze dvou dřevěných domků, stáje a jednoho finského domku, koncem 50 let byla postavena zděná budova. Po rotě dnes zůstaly v jen nepatrné zbytky, protože demolice roty proběhla již v 70. letech.

Poledník - Poledník (německy Mittagsberg) leží na území Národního parku Šumava v blízkosti česko-německé hranice, 5 km jihovýchodně od Prášil. Poledník s výškou 1315 metrů je patnáctý nejvyšší vrchol české části Šumavy. Oblý protáhlý hřbet Poledníku má prudké východní svahy, které byly přemodelované činností ledovce a nacházejí se v nich kar Prášilského jezera a bezvodý kar Stará jímka.
Rozhledna na Poledníku vznikla z někdejší věže vojenského zařízení elektronické ostrahy hranice, která umožňovala sledovat rádiový provoz hluboko dovnitř území Spolkové republiky Německo. V 60. a 70. letech 20. století byl v přísně střeženém pohraničním pásmu postaven tajný vojenský objekt s krycím označením TOPAS. V té době nebylo přístupné ani Prášilské jezero, které je v blízkosti. Často se dokonce toto místo nenacházelo na mapách. V roce 1989 objekt přestává sloužit pro vojenské účely a začíná chátrat. V roce 1997, po sporu mezi Správou Národního parku Šumava a Klubem českých turistů bylo rozhodnuto o rekonstrukci věže a omezeném zpřístupnění vrcholu. Budovy komplexu byly sneseny a zachována zůstala pouze věž. Od roku 1998 se tak mohou turisté těšit z jedinečného výhledu na celou centrální Šumavu a Bavorský les a za dobré viditelnosti zahlédnout i Alpy. Věž měří 37 metrů, vede na ní 227 schodů a zůstala jí typická podoba se třemi půlkruhovými patry v horní polovině.

Prášilské jezero - (něm. Stubenbacher See) je karové ledovcové jezero na Šumavě. Leží v nadmořské výšce 1080 m. Má rozlohu 3,7 ha. Je hluboké maximálně 15 m. Nachází se v ledovcovém karu a je hrazeno 9 m vysokým valem žulových balvanů a dvěma staršími morénovými valy.
Voda z jezera odtéká Jezerním potokem do řeky Křemelné, a dále pak do Otavy. Na hrázi je kamenný pomník studenta O. Kareise, který se tu utopil v roce 1927. Nad jezerem se vypíná hora Poledník.


Použité zdroje:

- Prášily – Wikipedie [online]. Web: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pr%C3%A1%C5%A1ily
- Zaniklé obce a objekty [online]. Web: http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=558
- Vojensko.cz - Objekty PS - Zaniklé roty 7. bPS - 15. rPS Poledník [online]. Web: http://www.vojensko.cz/15-rps-polednik
- Prášilské jezero – Wikipedie [online]. Web: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pr%C3%A1%C5%A1ilsk%C3%A9_jezero


Sdílet e-mailem Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+