Fotogalerie

Dobrá Voda u Hartmanic - Je staré poutní místo se studánkou údajně léčivé vody, před rokem 1989 téměř čtyři desetiletí součást a správní středisko rozsáhlého vojenského výcvikového prostoru.
V rodném domě Dr. Šimona Adlera, významného rabína, pedagoga a učence, je zpřístupněna muzejní expozice a informační středisko NP Šumava.
Kostel sv. Vintíře dal v roce 1706 postavit na místě staré kaple baron František Karel Villani. Pro tento kostel vytvořila v roce 2001 sklářská výtvarnice Vladěna Tesařová (1958) skleněné oltářní retabulum se scénou Ukřižování a vyobrazením světců středoevropského prostoru včele s Vintířem. Jedná se o třídílný reliéf o rozměrech 4,5 x 3,2 m. Svým rozsahem a váhou bezmála čtyř tun jde o dílo ve skle ojedinělé, avšak navazující na tradici zpracování skla na Šumavě.

Pramen sv. Vintíře (Dobrá Voda) - Léčivý pramen sv. Vintíře objevili lidé již ve středověku, když zjistili, že místní voda má pravděpodobně léčivé účinky. Její zázračná moc, která uzdravovala nemocné, se začala spojovat s dávným působením sv. Vintíře. Proto od 18. století začaly do Dobré Vody pravidelně putovat tisíce poutníků, kteří zde doufali v přímluvu a pomoc sv. Vintíře, a odnášeli si odtud zázračnou vodu. Do dnešních dnů se zachovaly stovky záznamů o zázračných uzdraveních (především zraku) v místní "Knize zázraků", která se v originále jmenuje Miraklbuch. Léčivá síla pramene může pocházet z mírně radioaktivních látek, které jsou v jeho vodě obsaženy. Pramen v kapličce není zdaleka jediný, který tu vyvěrá. Celá stráň nad muzeem je prameništěm a některé prameny jsou zde viditelně vyvedeny na povrch země.

Hájovna Pustina - Šumavská knížecí hájovna za Rovinou a nad Dobrou Dodou se čtyřmi sloupy v průčelí a z návětrných stran krytá šindelem byla obydlená ještě v 90. letech minulého století. Objekt dostal do užívání po válce a znovuosídlováním tohoto území českým obyvatelstvem MUDr. Kostrouch, osoba známá v širokém okolí jako doktor na koni. Protože doprava do ordinace v Hartmanicích byla hlavně v zimě velmi problematická vlastnil doktor Kostrouch koně, které používal i k dopravě za pacienty.
V roce 1964 měla být hájenka zbourána, protože ležela ve vojenském újezdu Dobrá Voda. Díky svým kontaktům nakonec k demolici nedošlo. Zdeněk Kostrouch v 71 letech umírá a je pohřben na malém hřbitově v Kašperských Horách. Jeho partnerka dále na Pustině hospodaří.
Hájenku získala v restituci zpět paní Eliška Hašková Coolidge z Hartmanic, potomek původních majitelů zdejšího panství. Bohužel ve zdevastovaném stavu. Ze začátku se snažila místo, pro její rodinu velice posvátné, kde její dědeček a tatínek rádi trávili volný čas, zachránit, ale místo je odlehlé a hlavně v zimě se objekt opakovaně stával terčem vandalů.

Velký Babylon - Původně sklárna,později královácký dvorec a osada s pěti domy. Dvorec patřil od 17. století rodině Haasově,jejichž hrob je na obnoveném hřbitově v Dobré Vodě,kam patřili farou. Velký Babylon byl jako osada obydlen ještě v roce 1985. Opuštěný dvorec rychle chátral.Nový majitel tuto jedinečnou usedlost zboural.

Velký Radkov - Velký Radkov je malá vesnice, část města Rejštejn v okrese Klatovy. Památky a zajímavosti: zachovaná lidová architektura - domy ve vsi jsou z menší či větší části roubené, sluneční hodiny na domě č.p. 11, kaplička jihovýchodně od vsi směrem ke Klášterskému Mlýnu, křížek na kraji vsi, Radkovská smolná pec (stojí mezi Velkým a Malým Radkovem), památné stromy - lípa na Wunderbachu a smrk na Stimlingu.

Malý Radkov - samota, část města Hartmanice v okrese Klatovy. Nachází se asi 3 km na jihovýchod od Hartmanic. Jsou zde evidovány dvě adresy. V roce 2011 zde trvale žili čtyři obyvatelé.

Smolná pec - Stavba je svým charakterem zcela ojedinělá a nebyla nikdy dokončena ani použita. Stavba probíhala někdy na počátku 20. století a předpokládá se, že měla sloužit na výrobu kosmetických prostředků z pryskyřic jehličnatých stromů. Provedení stavby totiž neodpovídá tehdejším technologickým požadavkům na kolomaznou pec či podobná zařízení. U hlavního objektu se nacházejí ještě pozůstatky zdí, částečně založené pod úrovní terénu. Může se jednat o základy tří nadzemních staveb, nebo o pozůstatky plánované stavby louhovacích bazénů. Podle pamětníků se na přelomu 19. až 20. stol. přiženil na Velký Radkov nějaký holič z Vídně, patrně rodák z kraje. Není známo, zda si na Velký Radkov přinesl plány na výrobu kosmetických prostředků (esence, vonné masti, mýdla, aj.), nebo zda se dostal k plánům později. Pravděpodobně se jednalo o jeho podnikatelské spojení s nějakým vídeňským podnikatelem. Z ústního podání se traduje, že podnikatel sice předal holiči stavební plány, ale už mu nepředal výrobní plány. Podle jiného výkladu se jednalo o podvodníka, který holiče ožebračil. Další verze upozorňuje na možné přerušení prací v důsledku 1. svět. války. Poslední úvaha říká, že stavba mohla být od počátku prováděna technicky špatně a od výroby se raději upustilo. Pravděpodobná se dnes jeví verze, že se jednalo o nedodržení stavebního plánu možná z nepochopení plánu, či o úplně špatný plán. Rozměry pece jsou: výška zdiva 3,60 m, šířka zdiva 0,47 m a vnější obvod 11,20 m.