Fotogalerie

Prášily - malá obec v okrese Klatovy, zhruba 17 km jihozápadně od Sušice. Tato horská ves (původní název Gattermayerova huť) vznikla při sklárně v polovině 18. století. Prášily se rozprostíraly na svahu hor Ždánidla, Poledník a Formberg na obou březích Prášilského potoka. Místní sklářské hutě se specializovaly na výrobu zrcadlového skla a jejich provoz skončil roku 1824. Areál sklárny pak sloužil jako výrobna ručního papíru, která v roce 1933 vyhořela (ruční papír, který se zde vyráběl, byl dodáván pro prezidentskou kancelář).
Významné středisko rekreace a turistiky z období 1. republiky po odsunutí německého obyvatelstva a začlenění do vojenského výcvikového prostoru Dobrá Voda takřka zaniklo. V období komunistické vlády byla obec pro veřejnost uzavřena, počet obyvatel klesl až k 50. Z místních částí tak zůstalo zachováno jen samotné sídlo Prášily, okolní samoty a osady zanikly.
Po komunistickém puči byl podél celé hranice vybudován pohraniční drátěný zátaras a v hraničním pásmu byl lidem znemožněn pohyb v okolních lesích. V roce 1952 se území obce a okolí stalo součástí vojenského újezdu a život obyvatel, kteří v Prášilech zůstali, se značně ztížil. Na okolních stráních se rozprostřely dráhy pro obrněné transportéry a tankové střelnice. V době, kdy probíhala vojenská cvičení (to bylo velmi často), se děti nedostaly do školy v Hartmanicích třeba několik dní a lidé neměli ani základní potraviny a byli tedy odkázáni třeba na samozásobitelství. Ani místní občané nemohli chodit za hraniční zátaras a ti, co za „dráty“ pracovali, tam mohli jen s ozbrojeným doprovodem po důkladném prověření.
Okolní opuštěné vesnice posloužily jako dělostřelecké cíle a postupně tak byly srovnány se zemí. Zmenšila se i samotná obec Prášily. Kostel svatého Prokopa byl nejprve přestavěn na kulturní dům, později sloužil jako tělocvična. Poté, co se začala naklánět jeho věž, byl pod záminkou havarijního stavu dne 4. ledna 1979 odstřelen. Zachován zůstal pouze hřbitov s ulámanými kříži. V 90. letech 20. století byl vojenský prostor zrušen a oblast byla opět zpřístupněna.
Dnes z původní obce zbylo sotva 25 domků. Některá stavení byla stržena pro zchátralost ještě v 90. letech 20. století. Tehdy zanikl i cenný roubený dům č. p. 123 pocházející pravděpodobně už z doby založení obce. Celých čtyřicet let sem nikdo nesměl, mnozí lidé se odstěhovali, ale někteří přece jen vydrželi.Prášily významným centrem zimní a letní turistiky. Turistické trasy odtud vedou hlavně k jezeru Laka, Prášilskému jezeru a na Poledník (1315 m) s rozhlednou.

Gsenget - Zaniklá bývalá zemědělská osada, založená na jižním svahu Ždánidel za doby panství hrabat Kinských (1772). Zemědělský charakter zaniklé osady dokládají pečlivě vyskládané kamenné terasy podél bývalých políček i již téměř zapomenutý název pomezí.
První osadníci přišli z Bavorska, poslední odešli tamtéž po roce 1946. Půdu vyvzdorovanou na pralesu si les bere zvolna zpět. Rozdíly v nadmořské výšce (900 – 1300 m) a teplá jižní expozice umožňují spatřit mnoho tváří lesa. Podmáčené smrčiny podél potoků, smíšený horský les s buky rostoucími v nezvyklé vysoké nadmořské výšce i horský les se smrkovými velikány ve tvaru štíhlých svící na Plesné či na Ždánidlech – domov tetřeva hlušce.
První osadníci nesměli lovit zvěř, chytat ryby a patáky, těžit smolu ze stromů a pálit popel pro potřebu sklářství.
Jméno Gsenget znamená česky spálenec - "sengen". První osadník Gsengetu se jmenoval Johanngeorg Frisch, pocházel z Bavor a než přišel do Gsengetu, sídlil v tak zvaném Frischwinkelu v údolí Úhlavy pod Hojsovou Stráží, kde se dnes česky říká Brčálník. Rodina byli obchodníci se dřevem i jeho dopravci a ve stáji jim stál k potřebě dobrý tucet tažných volů. Frischové byli i majiteli hospody na hranici, kterou si pamatují po roce 1945 odsunutí obyvatelé.

Scheuereckberg - 1193 m vysoká hora v národním parku Bavorský les mezi Velkým Falkensteinem a Velkým Roklanem v oblasti Schachten.
Na jedné z nejkrásnějších a nejrozhlehlejších pastvin (Jährlingschachten) v Bavorském lese se nachází vrchol této hory, na jehož skále je malý vrcholový kříž. Odsud je nádherný výhled směrem na český Poledník (Mittagsberg), Lackenberg a Velký Falkenstein.

Jährlingschachten - bývalé pastviny nacházející se v nadmořské výšce 1150 m a v současnosti mají rozlohu 3,9 ha. V bavorském lese se tyto pastviny považují za jedny z nejhezčích. Nádherná scenérie vrcholové skalky s křížem, travnaté pastviny s porosty borůvek, osaměle stojící staré javory včetně výhledu na Poledník a oba vrcholy Roklanů - to jsou Jährlingschachten. Na podzim je místo nejhezčí díky nádherně zbarvenému listnatému porostu.