Fotogalerie

Zelená Lhota - Nachází se asi 5,5 km na jihovýchod od Nýrska. Protéká jí Zelenský potok, který je pravostranným přítokem řeky Úhlavy. Obec leží v příjemné krajině na svahu Prenetu, nad pravým břehem údolní nádrže Nýrsko. První zmínka o obci pochází z roku 1533, kdy náležela statku Dešenice. Od roku 1757 byla Zelená Lhota jednou z poddanských vesnic na panství Bystřice. Kostel svatého Wolfganga vznikl v 18. století. Uvnitř kostela stojí oltář s dřevěnými plastikami z poloviny 18. století.

Prenet - Východní strana Úhlavského údolí, kterou tvoří horský hřeben Pancíř, Můstek zakončuje Prenet se dvěma vrcholy (1071 a 1006 m n.m.) a náhorní plošinou.
První písemná zpráva o osídlení Prenetu pochází z roku 1040. Je spojena s vybíráním „prenetského cla“. Postupem let zde vznikala osada, která sloužila jako odpočívka na obchodní cestě zvané Zwieselská nebo také horní cesta. S rozvojem obchodu a těžbou rud se osada stále rozrůstala. V roce 1408 zde nechali Bohuslav a Racek z Janovic, páni na Reisemberku, postavit kapli svaté Kunhuty a dům pro celníka. Osada měla již několik statků a řemeslnických chalup. V roce 1666 uvádějí pozemkové knihy na Prenetu 5 dvorů, kaplí a několik chalup. Kaple patřila nadací pod Novou Kdyni. V roce 1785 byla přifařena k Zelené Lhotě. V roce 1850 byl Prenet s celou výměrou připojen k Hojsově Stráži. Osada čítala 6 dvorů a 16 chalup. Po odsunu německých obyvatel v roce 1946 byla osada zcela vylidněna. Kaple i dvory začaly pomalu chátrat. Z většiny staveb nezbylo nic. Dnes se na Prenetu nachází Kaple sv. Kunhuty a tři objekty v soukromém vlastnictví.
Z Prenetu je pěkný výhled do českého vnitrozemí Klatovska nebo na panorama Královského hvozdu s majestátním Ostrým (1293 m n.m.).

Můstek - Nejvyšší hora Pancířského hřbetu (1235 m n. m. ). Nachází se v severní části Šumavy asi 7 km severně od Železné Rudy.Vrchol Můstku leží ve střední části Pancířského hřbetu asi 3 km severně od Pancíře a 5 km jihovýchodně od Prenetu nad údolím řeky Úhlavy. Můstek je jako celý hřeben zalesněn převážně smrkem, nad hranicí lesa je uměle vysazená kleč. Kolem vrcholu vede hřebenová cesta značená červeně s výhledy na nápadně vystupující dvouhrotý vrchol Ostrého. V roce 1924 někdejší starosta z Hojsovy Stráže Michal Ernst nechal postavit chatu KČT na Můstku s rozhlednou vysokou 18 m. Po válce sloužila jako rekreační objekt ČSD. O vánočních svátcích, 26. prosince 1995 do základů vyhořela. Dnes je na jejím místě turistický přístřešek. Na současné podobě vrcholu se nejvíce podepsalo řádění orkánu v roce 2007. Na severozápadním svahu leží obec Hojsova Stráž, na severovýchodním svahu jsou malebná lesní zákoutí v místech bývalých Zadních Šmauz.

Tomandlův křížek - Rozcestí Tomandlův křížek leží na Pancířském hřbetu v sedle mezi Habrem a Pancířem. Křižují se zde červená turistická značka hřebenovky z Pancíře přes Můstek na Prenet a žlutá značka vedoucí dolů z hřebene na obě strany (na Brčálník a dále na Úhlavský luh s naučnými stezkami nebo na opačnou stranu k prameništím Řezné a Křemelné, zaniklé osadě Šmauzy, bývalým sklářským hutím na Brunstu a Gerlově huti). Stojí zde litinový křížek, nahrazující původní velký dřevěný kříž.
Tento dřevěný kříž tu podle legendy nechal kdysi postavit místní sedlák z vděčnosti za to, že přežil ve velké sněhové vánici. Zaháněl dobytek z hor a přišla nenadálá sněhová bouře a on rád že přežil a jako poděkování bohu, že neumrzl, zde postavil tento kříž.

Špičácké sedlo - je horské sedlo v nadmořské výšce 982 m n.m. mezi Špičákem (1205 m n. m.) a Pancířem (1214 m n. m.) na území železnorudské místní části Špičák na Šumavě.
Sedlem prochází silnice II/190 z Železné Rudy do Nýrska. Nachází se na něm několik hotelů a parkoviště. Je výchozím bodem pro pěší tůry na okolní vrcholy Pancíř a Špičák nebo na Černé a Čertovo jezero.

Špičák (obec) - Klidné rekreační a horské turistické středisko Špičák se nachází 4 km od Železné Rudy v sedle mezi horami Špičák (1202 m n.m.) a Pancíř (1214 m n.m.). Špičákem prochází hlavní evropské rozvodí mezi Černým a Severním mořem.
První kdo správně vytušil turistické a rekreační možnosti tohoto území byl pan Prokop - původně kupec z Volyně u Strakonic, který zde působil po dobu výstavby tunelu pod Špičákem jako kantýnský a po skončení stavby zde zůstal a poskytoval pohostinské služby prvním turistickým zvědavcům z Plzně a Prahy, kteří sem začali železnicí přijíždět. Jedním z prvních návštěvníků byl Jan Neruda. Pobýval zde v létě 1881. Patrně právě zde vznikla jeho Romance o Černém jezeře. Bodrého hostinského i Šumavu velmi oblíbil a zval ho "otcem Prokopem". Zavítal sem i Jaroslav Vrchlický a Eliška Krásnohorská i další. Zajímavým detailem je i to, že zpráva o požáru Národního divadla zastihla Jana Nerudu právě v penzionátu pana Prokopa na Špičáku. V roce 1882 je z bývalé kantýny a ubytovny dělníků oficiálně založen Hotel Prokop. V jeho sousedství byl v roce 1890 postaven pražským architektem Rixim hotel Rixi, orientovaný spíše na německou klientelu.