Fotogalerie

České Žleby - (německy Böhmisch Röhren) - šumavská horská obec je součástí 4 km vzdálené obce Stožec. Rodiště historika a národopisce Šumavy Rudolfa Kubitschka (1895 - 1945).
První písemná zmínka pochází z roku 1709, kdy byla obec založena hrabaty z Eggenberku. Osadníky se stali dřevorubci ze Bavor. V roce 1719 přešla obec do vlastnictví Schwarzenberků.
Ve středověku zde procházela obchodní cesta Zlatá stezka, tzv. prachatická cesta z Pasova přes Bischofsreut, na Volary a Prachatice. Název osady je údajně spojen s touto obchodní cestou. Soumaři putující po Zlaté stezce zde měli zastávku a napájeli se z koryt - žlebů (žlabů).
Barokní kostel sv. Anny z r. 1789 - 1791 s nízkou dřevěnou věží nad průčelím byl zbořen v roce 1965. Ke zdejší farnosti patřily osady Na Spálenci, Dobrá, Nové Údolí, Horní Cazov, Radvanovice, Krásná Hora a Stožec.
V roce 1930 žilo v obci 1200 obyvatel. Po válce došlo k vysídlení německých obyvatel a obec se ocitla v uzavřeném pohraničním pásmu. Býval zde hotel Washington, který po 2.světové válce zanikl, zrušen byl i poštovní úřad.
Dnes je v Českých Žlebech evidováno 51 adres a trvale zde žije 59 obyvatel.
V roce 1996 byl obnoven hraniční přechod na bývalé Zlaté stezce z Bischofsreutu přes Mechový potok a Mlaka do Českých Žlebů.
V roce 1997 zde byl odhalen Památník obětem násilí 1938 - 1989. Nachází se zde také informační centrum NPŠ.

Krásná Hora - (německy Schönberg) je zaniklá osada, 3 km jižně od osady České Žleby. Nachází se na osluněných pastvinách na západních svazích hory Kapraď (1026 m), v nadmořské výšce 910 m. V údolí pod Krásnou Horou prochází česko-bavorská hranice. Osada byla rozložená do délky a dělila se na tři části zvané Horní Krásná Hora, Dolní Krásná Hora a Spálenec.
První zmínka o osadě pochází z roku 1710, většina osadníků se věnovala pěstování a zpracování lnu. V roce 1910 zde stálo 46 domů, v nichž žilo 387 obyvatel (z toho 2 české národnosti). Byla zde škola a dva hostince. Po zřízení hraničního pásma v 50. letech 20. století bylo zbylé obyvatelstvo vystěhováno a domy zbořeny - osada zanikla v roce 1956.
V současnosti v prostoru bývalé osady stojí pouze dvě chátrající budovy, které v minulosti užívala Pohraniční stráž. U jedné z nich se nachází pomníček s portrétem četnického strážmistra Jindřicha Vrabce, který tam byl 1. července 1928 zabit bleskem. Podél cesty z Nového Údolí do Českých Žlebů jsou opravené dva křížky a výklenková kaple z roku 1878.

Nové Údolí - Na začátku své existence dostala osada název Spitzberg, který byl brzy nahrazen jménem Neuthal. V češtině se na začátku 20. století obci říkalo Nová Ves. Později však převládlo jméno Nové Údolí.
Nové Údolí vzniklo jako dřevařská osada v roce 1795. Na podzim roku 1910 sem byla od Černého Kříže postavena železniční trať, která přes celnici v Haidmühle pokračovala do Pasova. V témže roce zde bylo 34 domů a 271 obyvatel – z toho 259 německé národnosti. V období první republiky v obci byla stanice četnictva a finanční stráže, dva ubytovací hostince, schwarzenberská lesovna, škola, obchod, hasičská zbrojnice, taneční parket a železniční stanice.
Po druhé světové válce a vysídlení německých obyvatel přišli do Nového Údolí noví osadníci, v roce 1948 však byli vystěhováni a byla zbudována železná opona. Trať do Bavorska byla fyzicky přerušena, když bylo několik desítek metrů kolejí na české straně vytrháno. Železniční trať z Černého Kříže zůstala sice zachována, ale osobní vlaky od 70. let končily jízdu nuceně ve Stožci, za nímž byla trať přehrazena vraty a zatarasena výkolejkou, a do Nového Údolí jezdily jen kontrolované manipulační vlaky se dřevem. Proto byl na německé straně 18 km dlouhý úsek železnice z Haidmühle do Jandelsbrunnu v roce 1974 rozebrán. V 80. letech byla po přestěhování roty Pohraniční stráže do nových kasáren ve Stožci zbourána kamenná kasárenská budova, která byla v Novém Údolí původně postavena pro četnickou stanici.
Z původních budov se v Novém Údolí dochovala jediná stodola. Provoz osobních vlaků do Nového Údolí byl na české straně obnoven 30. června 1990. V roce 1994 byl založen spolek Pošumavská jižní dráha, který symbolicky obnovil koleje až přímo na státní hranici (v délce 105 m) a v květnu 1997 zde otevřel minimuzeum šumavských lokálek umístěné v historickém železničním voze. V roce 1999 tu byla postavena Chata Nové Údolí. Bývalá osada se nacházi na trase Šumavské pěší magistrály, proto zde Správa Národního parku Šumava vybudovala jedno ze šesti nouzových nocovišť umožňující přespání v přírodě.