Logo
Logo

Fotogalerie

25.05.2016 - Stožec - Jelení Vrchy - Perník - Ovesná

Stožec Sádky ve Stožci Jižní strana Stožce Cesta od rozcestí U Jelena Mini vodopád :) Že by posed s garáží ??? :) Rozcestí na Medvědí stezce Medvědí kámen - památník zastřelení posledního medvěda Po medvědí stezce... Po medvědí stezce... Rozcestí Medvědí cesta (911 m n.m.) Od rozcestí Medvědí cesta do Jeleních vrchů Dolní portál tunelu na Schwarzenberském plavebním kanále Jelení jezírko (950 m n.m.) - býv. retenční nádrž Schwarzenberského kanálu ...k vrcholu Perníku Perník (1049 m n.m.) Skalnatý vrchol Perníku... "Obří kostky" "Hlava telete" "Pýchavka obrovská" "Kamenná kráska" "Viklan" "Mechová pyramida" "Gotický portál" "Soutěska lapků" "Perníková skála" "Dračí tlama" Železniční zastávka Ovesná

Jelení Vrchy - Osada Jelení Vrchy leží na území Národního parku Šumava v údolí Jeleního potoka, je částí obce Nová Pec.
Původně dřevařská osada byla založena v roce 1794. Její historie je úzce spjata se Schwarzenberským plavebním kanálem, který umožňoval splavování dříví ze Šumavy až do Rakouska. V osadě, ve stodole domu čp. 13 je umístěná expozice Kanál Expo o Schwarzenberském plavebním kanálu. Hlavním exponátem výstavy je velká plastická mapa krajiny kolem Schwarzenberského plavebního kanálu.
Na horním konci osady stojí v lesním svahu portál plavebního tunelu, který je 419 m dlouhý. Ústí zde Schwarzenberský kanál, který je jednou z největších a nejdochovalejších technických památek Šumavy.
Nedaleko vísky se nachází na lesní louce Jelení jezírko, bývalá retenční nádrž kanálu.

Perník - Zalesněný vrch Perník (1.049 m) leží asi 10 km jižně od Volar (4,5 km západně od Želnavy) nad pravým břehem Vltavy v Trojmezenské hornatině. Na jeho úbočích jsou četné skalní útvary, které vznikly zvětráváním.
Prochází tudy trasa naučné Medvědí stezky, jež zde má několik zastavení. Mezi nejzajímavější útvary patří Medvědí vyhlídka, Skalní hřib, Obří kostky, Pašerácká jeskyně, Viklan, Poklička a řada dalších. Na žulových balvanech jsou četné stopy větrné i vodní eroze v podobě skalních mís, úpatních výklenků či obřích hrnců. Nakupené balvany připomínají na několika místech skalní město.

Schwarzenberský plavební kanál - (dříve Schwarzenberský průplav) je vodní kanál na Šumavě spojující jeden z přítoků Studené Vltavy a rakouskou řeku Große Mühl, přítok Dunaje, čímž propojuje úmoří Severního a Černého moře. Byl vystavěn na žádost knížete Jana Nepomuka I. ze Schwarzenbergu pod vedením Josefa Rosenauera.
Kanál sloužil k plavení dříví od roku 1793 do roku 1962, tedy téměř 170 let, a v době předválečné patřil mezi největší chlouby schwarzenberských panství. V období komunismu se však kanál neudržoval a na mnoha úsecích byl zanešen a poničen. V současnosti je zrekonstruováno na 15 km z původní délky a dané části jsou prohlášeny technickými památkami. Vedle tohoto kanálu existuje na Šumavě ještě druhá menší vodní cesta financovaná Schwarzenbergy – Vchynicko-tetovský kanál, jehož stavby se taktéž zhostil Josef Rosenauer.
Podél toku Schwarzenberského kanálu vede několik pěších a cyklistických tras včetně nejstarší turistické trasy na Šumavě – Medvědí stezky
Schwarzenberský kanál, jehož délka je více než 50 km, byl budován ve dvou etapách. Cílem první etapy (1789–1793) bylo postavit zařízení, které by napomohlo lepšímu zásobování Vídně palivovým dřevem. Autorovi projektu, lesnímu inženýrovi Josefu Rosenauerovi se podařilo mistrně propojit několik šumavských potoků pomoci umělého koryta v případě potřeby zásobovaného vodou z pomocných rybníčků a z Plešného jezera. Kanál v mnoha místech téměř kopíruje vrstevnici (průměrný spád 2,5 promile, tzn. 2,5 mm na metr délky) a jednou překonává přírodní překážku 389 m dlouhým tunelem (tunel byl původně delší než 400 m, zkrácen byl při úpravě kanálu pro plavbu dlouhého dřeva). Stavba splnila svůj účel – dřevo bylo možné dopravit vodní cestou ze Šumavy do Vídně za 8 dní. Druhá etapa výstavby proběhla v letech 1821 - 1822 pod vedením inženýrů Falty a Krause. Stavěl se tzv. „nový kanál" tj. část stavby pokračující za tunelem na Jeleních Vrších (Jelení) až k bavorské hranici u potoka Světlá voda (Lichtwasser).

Ovesná - (německy Haberdorf) je vesnice na pravém břehu Vltavy. Svahovité území vesnice je částečně balvanité, podél Vltavy dílem bažinaté. Dne 17. března 1796 uzavřelo 17 dřevorubců s knížetem Josefem ze Schwarzenberku smlouvu o usídlení na "Ovesném kopci", kterou kníže 30. července 1798 potvrdil.
Domky č. 1 až 17 byly postaveny v letech 1796 až 1798. Obyvatelé byli dřevorubci a dopravci dřeva. Přivydělávali si zemědělstvím a chovem dobytka.
V roce 1906 měla Ovesná 17 domů se 154 obyvateli. V roce 1945 měla 20 domů a 180 obyvatel.
Dnes je opodál býv. vesnice Ovesná železniční zastávka, kdevystupují houbaři, borůvkáři a především turisté, kteří chtějí poznat Jelení Vrchy.


Použité zdroje:

- Jelení Vrchy [online]. Web: http://jeleni-vrchy.ceskehory.cz/
- Perník [online]. Web: http://www.turistika.cz/mista/pernik
- Schwarzenberský plavební kanál – Wikipedie [online]. Web: https://cs.wikipedia.org/wiki/ Schwarzenbersk%C3%BD_plavebn%C3%AD_kan%C3%A1l
- Zaniklé obce a objekty [online]. Web: http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=3443


Sdílet e-mailem Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+