Logo
Logo

Fotogalerie

30.04.2016 - Skelná - Mochov - Hořejší Těšov - Chlum - Karlov

Býv. Skelná - pohled do údolí Křemelné a na hraniční hory Na jižním svahu Vysokého hřbetu Na cestě k rozcestí Pod Vysokým hřbetem (1005 m n.m.) Po lesní cestě z Vysokého hřbetu severním směrem do údolí potoka Volšovka (místně - Pstružný potok) Pohled na obec Mochov Pohled na bývalý Radkov (vzadu uprostřed). Dnes je zde jen jediná chalupa Pastviny v údolí Volšovky (Pstružného potoka) Zaniklá osada Žežulka Potok Volšovka (Pstružný potok) a barokní mlýn Žežulka Studánka Nad Žežulkou Po Farmářské NS (pod Mochovem) Křížek pod Mochovem. Vlevo Vysoký hřbet, vpravo vzadu býv. Radkov Pohled na Vysoký hřbet od Mochova Křížek v Mochově Po NS stezce Dolování zlata Po NS stezce Dolování zlata Pohled na Hartmanice. Vpravo vedle Hartmanic vrchol Hamižná (853 m n.m.) Hořejší Těšov Hořejší Těšov Malý rybník v Hořejším Těšově Pastviny pod Hořejším Těšovem Nad obcí Chlum... Chlum (615 m n.m.) Zatopená jeskyně Peklo Pekelským údolím... Peklo - rozcestí Kaple na Karlově Potůček vytékající ze studánky Pod Rovinou Rovina Pohled na hraniční hory (Křemelná,Skalka, Poledník,Ždánidla...) Kubíčkův les Na jižním svahu Vysokého hřbetu Západ slunce nad býv. osadou Skelná

Hořejší Těšov - leží nad údolím Pstružného potoka v nadmořské výšce 758 m n. m. Západně nad obcí byly v minulosti doly na zlato. Dříve hřbety a strže pokryté pralesem byly více a více obnažovány, svahy okolních hor jsou proděravěny velkým množstvím štol, výkopů a načechrány mnoha stovkami hromad vykopané horniny. Velké štoly vznikaly kolem Hamižné u Hartmanic a na hřbetu mezi Hořejším Těšovem a Mochovem. V té době však tyto vsi zřejmě ještě nestály.
První písemná zmínka o Horním a Dolním Těšově pochází až z roku 1428. Další vlna osidlování započata koncem 17. století byla doprovázena mohutným kácením lesů kolem množících se sklářských hutí, ale také kolem nově vzniklých dvorů a vsí. V roce 1869 je tu už 380 obyvatel, v roce 1930 pak 306, z nichž převažují obyvatelé německé národnosti. Po období rozmachu a rozvoje, po vyčerpání přírodních zdrojů, přišel opět útlum - tentokrát politický. Snaha o samostatnost sudetských Němců po vzniku ČR se nevyhnula ani této oblasti, ve které německá národnost tvořila většinu. Odsun Čechů na konci 30. let, a po válce odsun Němců, docela zničil historické pilíře osídlení. Oblast Hartmanicka a zejména Prášilska byla zcela vylidněna. Ti, kteří přišli, nemohli navazovat na zkušenosti předchůdců, na znalosti krajiny a půdy. V roce 1950 v obci zbylo pouhých 45 obyvatel, sčítáni z roku 2001 uvádí jen 13 obyvatel.
Každého návštěvníka obce jisté upoutají zachovalé objekty lidové architektury a krásné výhledy na Hartmanicko a Kašperskohorsko. Na nejvzdálenějším horizontu je vidět horu Boubín. Nad Hořejším Těšovem za bývalým vodojemem se nachází jedna z velkých "sněžných" jam, pozůstatek středověkého dolování zlata i novověké těžby křemene pro sklárny.

Žežulka - Barokní mlýn Žežulka pod Mochovem tzv. Sterzmühle. Zděný mlýn z druhé poloviny 18. století s roubenou obytnou částí a s dřevěnou pavlačí se zachoval díky péči lidového malíře Václava Hrabánka, který v něm řadu let žil. Hrabánkův mlýn v údolí Pstružného potoka si v posledních letech oblíbili filmaři, natáčely se zde scény Menzelova filmu Obsluhoval jsem anglického krále a záběry filmu Cesta pustým lesem. Naposledy zde natáčel režisér Jiří Strach pohádku Tři životy. Nyní však mlýn chátrá a je veřejnosti nepřístupný.

Mochov - V těchto místech stála jedna z nejstarších šumavských skláren otevřená v roce 1494. Dnes na první pohled upoutá skupina mohutných, 150 - 175 let starých modřínů, chráněných státem, které v obvodu měří až čtyři metry. V okolí se nacházejí stopy po těžbě křemene a zlata.

Pekelské údolí - Pekelským údolím protéká Pstružný potok. Sílu vodního toku zde využívaly četné místní mlýny a vodní pily. Jedním z mála dochovaných je mlýn Žežulka, nacházející se kilometr jižně pod Mochovem. Lidový název Peklo vystihuje zdejší drsné klimaticko a přírodní podmínky, nedostupnost a odlehlost celého údolí vůči okolní civilizaci.
Rozsáhlé šumavské lesy, pokrývající svahy údolí a přilehlé hřbety, jsou jen zbytkem původního pohraničního pralesa. Neprostupné pralesy postupně mizely a nahrazovaly je louky, pastviny, doly a sklárny. Bohatství dřeva z místních lesů dávalo v minulosti nejrůznější možnosti jeho zpracování.
Ve starších dobách, se zde v milířích vyrábělo především dřevěné uhlí pro četné sklárny. Později zde pro zpracování dřeva sloužily malé vodní pily, nazývané též mlýny na prkna "Brettmühle".
Od 2. poloviny 19. století, s úpadkem tradičních činnosti hornictví a sklářství, se zemědělství začíná stávat pro mnohé rodiny jedním z hlavních zdrojů obživy. V údolí bývala dnes již zaniklá osada Höllhof (Höllenhof, Peklo). Nachází se zde i Pekelská jeskyně.

Zámeček Karlov - Původní skromná horská usedlost byla postupně přeměněna na honosné panské sídlo. Zámeček byl několikrát přestavován, dnešní podobu získal v roce 1868. O třicet let později byla postavena kašna a kaple, posledními přístavbami byly domek pro zahradníka, skleník a hájovna. Do května 2008 zde bylo vojenské rekreační zařízení, nyní je celý areál Karlova majetkem soukromé osoby. Zámeček i kaplička s neobvyklou cibulovitou bání jsou na seznamu státem chráněných památek.


Použité zdroje:

- Šumavský rozcestník : Radkov - Šumava [online]. Web: http://www.sumava.cz/objekt_az/4772-horejsi-tesov/
- Místní dědictví [online]. Web: http://www.mistnidedictviposumavi.cz/index.php?idp=81&task=detail
- Město Hartmanice [online]. Web: http://www.muhartmanice.cz/index.php?page=1076&id=1666&lang=cz&task=on
- Šumavský rozcestník : Pekelské údolí [online]. Web: http://www.sumava.cz/objekt_az/4795-pekelske-udoli/
- Město Hartmanice [online]. Web: http://www.muhartmanice.cz/index.php?page=1076&id=1670&lang=cz&task=on


Sdílet e-mailem Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+