Fotogalerie
26.12.2014 - Hojsova Stráž - Tomandlův křížek - Špičák
Tomandlův křížek - Rozcestí Tomandlův křížek leží na Pancířském hřbetu v sedle mezi Habrem a Pancířem. Křižují se zde červená turistická značka hřebenovky z Pancíře přes Můstek na Prenet a žlutá značka vedoucí dolů z hřebene na obě strany (na Brčálník a dále na Úhlavský luh s naučnými stezkami nebo na opačnou stranu k prameništím Řezné a Křemelné, zaniklé osadě Šmauzy, bývalým sklářským hutím na Brunstu a Gerlově huti). Stojí zde litinový křížek, nahrazující původní velký dřevěný kříž.
Tento dřevěný kříž tu podle legendy nechal kdysi postavit místní sedlák z vděčnosti za to, že přežil ve velké sněhové vánici. Zaháněl dobytek z hor a přišla nenadálá sněhová bouře a on rád že přežil a jako poděkování bohu, že neumrzl, zde postavil tento kříž.
Špičácký tunel - železniční tunel na trati Železná Ruda – Klatovy, mezi stanicí Špičák a zastávkou Brčálník. Byl postaven v letech 1874–1876, slavnostně otevřen byl v roce 1877. Má délku 1747 m a až do roku 2007 byl nejdelším železničním tunelem v Česku.
Vede pod Špičáckým sedlem na východním svahu hory Špičák. Na stavbě se podíleli dělníci z nejrůznějších zemí tehdejšího Rakouska-Uherska (z Bosny, Dalmácie, Chorvatska, Tyrol). Při stavbě jich několik desítek zahynulo. Pohřbíváni byli na hřbitov Barabů, který se nachází asi 100 m za kapličkou svatého Antonína a svaté Barbory. Kaple stojí pod železniční zastávkou Železná Ruda – město, při silnici směrem na Špičák a pochází z let 1836–1839. V ní se odehrávaly pohřební obřady dělníků, je zasvěcena svaté Barboře, patronce horníků.
Pramen Úhlavy - Úhlava pramení na západních svazích hory Pancíř v Železnorudské hornatině v nadmořské výšce 1110 m. Teče k severozápadu a vytváří hluboké Úhlavské údolí, které odděluje Královský hvozd a Pancířský hřbet. U Hamrů, kde se řeka stáčí k severu, vzdouvá její vody vodní nádrž Nýrsko. Přes Švihovskou vrchovinu teče do Plzeňské kotliny. Protéká přes Nýrsko, Janovice nad Úhlavou, okrajem Klatov, v blízkosti vodního hradu Švihov, Přešticemi, Štěnovicemi, Plzní (částmi Radobyčice a Doudlevce), kde se vlévá zprava do řeky Radbuzy v nadmořské výšce 303 m.