Zprávy z internetu

  Únor Tesklivé nebe země zdejší, v únoru ještě tesklivější, svou šedí k obzoru se druží a padá mlčky do kaluží. Sněženku chladnou tiskneš k spánku, říkáš si veršík o skřivánku, zatímco kluci nasedají už na koně a jedou k máji. Přes bláto ovšem, přes kaluže, a vidí v dálce kvésti růže. (Jaroslav Seifert) Leden, jako první měsíc nového roku, předal žezlo únoru, který ještě sice nese pochodeň a žezlo zimy, už se ale symbolicky chystá na jejich předání jaru. Je tu začátek nového měsíce, který sice ještě považujeme za zimní, ale zároveň je už patrné, že se začíná prodlužovat

[ Číst celou zprávu ]

První trpkou zkušenost s řízením má za sebou dvacetiletá dívka z Českokrumlovska. Jela se zapnutými dálkovými světly, pak špatně odbočila a nakonec při kontrole nabourala v pondělí v noci v Polné na Šumavě policejní auto. Patáliím na silnici nezabránil ani její o tři roky starší přítel, který ji chtěl naučit řídit.

  Data ze sčítačů na území Národního parku Šumava a také návštěvnost informačních a návštěvnických center na Šumavě jasně dokládají, že divoká příroda ve spojení s infrastrukturou Správy NP Šumava jsou stále větším lákadlem. Návštěvnost Šumavy byla v roce 2023 dokonce vyšší, než v době před vypuknutí pandemie koronaviru. Bezmála 2,4 miliony návštěvníků si v roce 2023 užily krásy Šumavy. Je to zhruba o 300 tisíc lidí více, než v roce 2019, tedy v roce před pandemií Covid 19, která zásadně ovlivnila návštěvnost Šumavy na celé dva roky. „Rok 2019, byl do té doby, se svými skoro 2,1 miliony návštěvníků,

[ Číst celou zprávu ]

Bezmála 2,4 milionu turistů zamířilo minulý rok do šumavského národního parku. Jednoznačným tahákem zůstává trasa z Modravy přes Rybárnu na Javoří pilu a Tříjezerní slať. Nejoblíbenějším návštěvnickým centrem se stalo Srní, kde je vlčí výběh.

Letošní zima lyžařům vůbec nepřeje. Areály na Šumavě tak mnohdy už neudrží sjezdovky v provozu.

Data ze sčítačů na území Národního parku Šumava a také návštěvnost informačních a návštěvnických center na Šumavě jasně dokládají, že divoká příroda ve spojení s infrastrukturou Správy NP Šumava jsou stále větším lákadlem. Návštěvnost Šumavy byla v roce 2023 dokonce vyšší, než v době před vypuknutí pandemie koronaviru.

• POLICIE ČR: Speciální kontrolní akce zaměřená na dodržování rychlosti • ČESKÉ TRADICE: Masopustní úterý  • STARÁ ŠUMAVA: Popeleční středa

  Masopustní veselí skončilo, nastává období půstu. Tradice zobrazuje lidové zvyky, jak mládenci „pohřbívají“ basu, symbol vesnických tancovaček. Teprve pochovávání Masopustu nebo basy přivedlo rozjařené tanečníky do normálního proudu života a připomnělo, že zimní radovánky musí skončit, protože země čeká na pluh a setí. Na popeleční středu odevzdal tak rozmarný Masopust své královské žezlo smutnému Půstovi. Církev zase v období čtyřicetidenního půstu velí k očistě ducha i těla. Popeleční středa je prvním dnem postního období. Její termín připadá na čtyřicátý den před Velikonocemi. Popeleční středa je v křesťanské tradici dnem půstu, ztišení a rozjímání. Sama praxe jejího držení není explicitně

[ Číst celou zprávu ]

Před týdnem se konal masopust v sousední Hojsově Stráži a nyní v sobotu se maškary bavily v Železné Rudě.

  … Když se blíží půlnoc, mladí lidé se připravují na pochování basy. Baskřídlovka je oblečena do ženských šatů a převázána stuhami jako symbol hudby a veselí. Poté je položena na židle a skupina v kruhu vyhlašuje smutek z rozloučení s veselými časy a hudbou. Pronese se smuteční řeč a baskřídlovka se pak nese ve slavnostním průvodu po sále až do úderu půlnoci. V tuto dobu veškeré veselí ustává a všichni se rozcházejí do svých domovů, aby zahájili půst… O Masopustním úterý se ve vesnici, ale také ve městě tradičně pořádaly maškarní průvody, proto se objevuje i název Maškarní úterý.

[ Číst celou zprávu ]

  Masopust byl slaven všemi, od nejchudších až po krále. Králové strojili bohaté hostiny a pořádali panovnické masopustní reje, ty se poté přesunuly i na císařský dvůr do Vídně. Zábavy se konaly jak na venkově, tak ve městě. Těm, kdo se slávy nezúčastnil, se posílala bohatá výslužka. Druhý den, na Masopustní pondělí, se pokračovalo v tanci. To byl tzv. „mužovský bál“. Na takovou zábavu neměla svobodná chasa přístup a musela se spokojit s přihlížením. V kole bylo vidět jen samé ženáče a vdané. Hudebníci pilně vyhrávali, protože furiantští sedláci na nějakou tu zlatku nehleděli. Příchodem renesance a baroka dochází k

[ Číst celou zprávu ]

Jedenáctikilometrová trasa z Modravy přes Rybárnu na Javoří pilu a Tříjezerní slať. Chalupská a Jezerní slať. Návštěvnické centrum Srní, proslulé vlčím výběhem, který si nedávno nenechal ujít ani prezident Petr Pavel. To jsou podle turistů největší lákadla Národního parku Šumava. Vloni jich do tohoto krásného koutu naší země zavítalo výrazně přes dva miliony, což je, pomineme-li mimořádné období covid-19, rekord.

Zalesněné svahy Karpat jsou domovem mlhy, fiktivních upírů a skutečných vlků i několika tisíců medvědů hnědých. A také zhruba dvou třetin posledních zbývajících panenských lesů v Evropě. V okolí obce Nucšoary stále roste na 5000 solitérních buků, což je nejvíce v Evropě. Ohrožuje je však těžba dřeva i zemědělství nebo kůrovec. Naopak ochránit je má projekt Lesa nesmrtelných příběhů, píše list The New York Times.

Šumavský národní park loni navštívilo 2,4 milionu lidí. Je to o osm procent méně než v roce 2022, ale výrazně více než v letech před pandemií koronaviru, informoval mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.

Obec Modrava, jedno z turisticky nejnavštěvovanějších šumavských sídel, vybuduje moderní dlážděné parkoviště až pro 200 aut. Stavba za 50 až 100 milionů Kč je největší plánovanou investicí jedné z nejmenších obcí Plzeňského kraje, která má 105 trvalých obyvatel. Parkovací plochu na okraji obce, na příjezdu od Plzně, Modrava připravuje 12 let. ČTK to řekl starosta Jaroslav Doležal (Modrava pro všechny).

  Třiadvacet tabulek se jmény lidí, kteří od roku 1918 zemřeli při práci v lese, přibylo tento týden na Stromu duší, památníku Lesů ČR na Boubíně. Aktuální výčet 705 jmen dělníků, kočích, myslivců, policistů i přepravců dřeva je výsledkem dlouholeté badatelské práce Petra Martana, šumavského lesníka a autora literatury faktu. Tomu se ozývají pozůstalí či pamětníci, ale vychází i z archivů a dokumentů řady státních institucí. Seznam tak průběžně doplňuje. Podnik spravuje i webový památník Strom duší, Národní památník zemřelých v lesnictví – LZ Boubín (lesycr.cz), v němž je uvedeno 1082 zemřelých včetně bezejmenných obětí s údaji o nešťastných událostech.

[ Číst celou zprávu ]

Šumavský národní park loni navštívilo 2,4 milionu lidí. Je to o osm procent méně než v roce 2022, ale výrazně více než v letech před pandemií koronaviru. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.

Data ze sčítačů na území Národního parku Šumava a také návštěvnost informačních a návštěvnických center na Šumavě jasně dokládají, že divoká příroda ve spojení s infrastrukturou Správy NP Šumava jsou stále větším lákadlem. Návštěvnost Šumavy byla v roce 2023 dokonce vyšší, než v době před vypuknutí pandemie koronaviru.

Počasí provozu lyžařských areálů stále nepřeje, déšť a teploty nad nulou zhoršují podmínky pro lyžování. Provozovatelé areálů na Šumavě se však stále snaží nabídnout dobré podmínky pro zimní sporty.

  Jen, co se lidé vzpamatovali z radovánek Tučného čtvrtku, už se na ně těšila Masopustní neděle. Masopustní veselí, se v detailech lišilo, kraj od kraje. Různou podobu mělo i v různých společenských vrstvách. Zatímco aristokracie měla masopust spojený s bohatými karnevalovými bály, nejchudší vrstvy se spokojili s vesnickou tancovačkou a trochou lepšího jídla. Masopust byl čas radosti a uvolnění. Nejvíce zábavy se zažívalo až při závěru masopustu. To největší veselí začínalo na masopustní neděli. Na některých místech se přípravy na hlavní zábavu konaly už na tučný čtvrtek, což je poslední čtvrtek před masopustní nedělí. Hlavní zábava většinou začínala o

[ Číst celou zprávu ]