Fotogalerie

Borová Lada - Obec Borová Lada (německy Ferchenhaid) leží v jihozápadních Čechách uprostřed šumavských plání v nadmořské výšce asi 900 m, mezi obcemi Horní Vltavice a Kvilda. Nedaleko Borových Lad se stéká Černý potok s Malou Vltavou a vytváří tak Teplou Vltavu.
Rozhodujícím datem vzniku obce Borová Lada i obcí okolních je rok 1750, kdy dochází z podnětu majitele vimperského panství Josefa Adama ze Schwarzenbergu (jež toto území vlastnil) ke vzniku tak zvaných „dominikálních“ obcí v „čistém“ lese. První usedlíci, většinou dřevorubci, pocházeli ze sousedních obcí panství vimperského a ze zrušených sklářských hutí. Tak v roce 1780 byly v Borových Ladech již tři rodiny tak zvaných dominikálních kolonistů. Za pouhých 75 roků, kdy se píše rok 1855, je zde postaveno 26 převážně dřevěných chalup s 230 obyvateli.
Za dalších 75 roků, má tato obec již 384 obyvatel, převážně německé národnosti. V téže době, to jest v roce 1930 je již zde zaregistrováno 29 živností. Byly to například : 2 obchody s chlebem a pečivem, 2 obchody se smíšeným zbožím, 2 krejčovství, 3 hospody, 3 kováři, 3 pily, truhlářství, mlýn, řeznictví, obuvník, kolář, pilař, povoznictví apod.
Zajímavým a velmi špinavým řemeslem bylo v Borových Ladech kolomaznictví. Výroba tuhé kolomazi byla tehdy nutná pro mazání kol potahových vozů, ale i v mlýnech, hamrech i mnohých řemeslených dílnách.
Strategické umístění obce na soutoku tří horských říček dalo podnět k rozvoji určité průmyslové výroby. Byly to pily, mlýn a malý hamr. Za zmínku stojí i určité splavnění Malé Vltavy vytvořením prahů v řečišti, kdy bylo splavováno krátké dřevo z lesů od Knížecích Plání do Borových Lad.

Knížecí Pláně - Knížecí pláně (německy Fürstenhut) je bývalá pohraniční obec která se při svém založení v roce 1792 jmenovala Knížecí Klobouk, ležela na holé planině s třemi skalnatými návršími. Tuto její polohu přesně vystihoval i její starý český název Krásná Rovina.
Obec v roce 1792 založil kníže Schwarzenberg. Žili zde převážně Němci. Obec měla ve své nejlepší době zhruba 60 stavení a 700 obyvatel. Bývala zde hájovna, pila, hostinec, mlýn, škola a stanoviště pohraniční stráže. V roce 1864 byl v obci postaven kostel Svatého Jana Křtitele, později zde byla i fara. Od roku 1902 zde byl obecní úřad a od roku 1913 měla obec i poštu. Po II. světové válce byli zdejší Němci vysídleni a záhy po roce 1950 obec zanikla. Kostel se hřbitovem vydržel až do konce 60. let, kdy jej nechala odstřelit Československá lidová armáda, zlikvidován byl i se hřbitovem.
V současné době zbyl z obce jen hřbitov, který byl v roce 1992 ze zbytků náhrobních kamenů bývalými místními německými obyvateli obnoven a oplocen. Na místě kostela byl vztyčen 13 m vysoký dřevěný kříž, který byl po vichřici v lednu 2007 nahrazen menším křížem.