Fotogalerie

Stará Huť - (německy Althütten) - osada náležela do původního katastrálního území Kochánov. V roce 1910 zde bylo 5 domů, 39 obyvatel, v roce 1921 to bylo 6 domů. Období zániku osady koresponduje se vznikem vojenského výcvikového prostoru Dobrá Voda, kdy se sem nastěhovala armáda. Všechny objekty byly zničeny.

Starý Brunst - (německy Alt Brunst) V místech pozdější osady se už od 16.stol. pálily lesy tzv. „ na stojato “ a z popela se získávala potaš ( uhličitan draselný ) potřebná pro výrobu skla. Po likvidaci lesa získalo místo název Brunst, odvozený od německého „ brennen “ ( pálit ). Ve 20.stol. se objevil nakrátko i český název Říje od německého ,, die Brunst “, tedy jelení říje. Roku 1698 zde Jan Jakub Eyssner založil na břehu Brunstského potoka sklářskou huť, u níž bylo postaveno hospodářské stavení, zajišťující dodávky potravin pro sklářské dělníky, buchar na drcení křemene, přeměněný po zániku hutě na mlýn.
Samotná huť byla vyhašena r.1830. Roku 1835 koupil Starý Brunst huťmistr Ferdinand Abele a Abelové vlastnili osadu až do r.1907 ( od r.1874 spravoval osadu a statek Ferdinandův syn Oswald ). Poté Brunst koupil vrchnostenský správce Sigismund Wohlrab, který zde zbudoval továrnu na dřevěné výrobky ( po kratší době vyhořela ). V Brunstu fungovala kromě huti i pila vyrábějící šindele a vybavená malou vodní elektrárnou, mlýn, kovárna a zájezdní hostinec " U Tetřeva " ( Zum Auerhahn ), vzniklý z původního šenku zřízeného spolu se sklárnou. Na přelomu 40. a 50.let vysídlená osada zanikla a budovy byly srovnány se zemí kvůli zřízenému VVP Dobrá Voda.

Kříž smíření / Smírčí kříž na Zhůří - je obestavěn kamennými kvádry tak, aby ukončená stavba byla ve tvaru středověkého štítu s prázdným prostorem ve tvaru kříže uprostřed. Kříž smíření navazuje na tradici platnou u nás od středověku, kdy symbolem boje se zlem byl štít s křížem.
Do kvádrů jsou vloženy drobné artefakty upomínající na konkrétní místo a čas působení zla. Prvním kvádrem, vloženým do podstavce kříže byl kvádr s ostnatým drátem, jako upomínka na „Železnou oponu“. Dalších sedm kvádrů, připomínající oběti zla: Na paměť zničených obcí v okolí, na paměť zavražděných v Lubském lese, na památku Marušce Klímové, následné oběti událostí ve Zhůří, na památku otce vězněného v komunistickém vězení, na památku rodinných příslušníků, kteří zahynuli v Osvětimi, na památku otce a matky vězněných v komunistických vězeních, na památku vyhnané rodiny a otce padlého na frontě, na památku otce vězněného v komunistickém vězení.

Hadí vrch - s nadmořskou výškou 1023 m n. m. je vedlejším vrcholem Javorné (1090 m n. m.). Na severovýchodním svahu leží část přírodní rezervace Kepelské mokřady. Holý vrchol s pastvinami a výhledy. Jižní úbočí Hadího Vrchu se v posledních desetiletích několikrát zásadně změnilo. Do roku 1950 zde byly louky a pole nad vesnicí Zhůří (Haildl am Ahornberg) a centrem úbočí se táhla cesta do Kepel a dále do českého vnitrozemí. Asi v polovině úbočí stála u cesty kaplička.
Po roce 1950 bylo Zhůří srovnáno se zemí a jižní úbočí Hadího vrchu se stalo dopadovou plochou tankové střelnice Československé lidové armády. Hadí vrch byl součástí vojenského újezda Dobrá Voda. Po roce 1989 se část jižního úbočí Hadího vrchu stala přírodní rezervací, východní část úbočí slouží jako pastvina. Dodnes však nalézáme na jižním úbočí Hadího vrchu připomínky totality v podobě protitankových betonových zátarasů a okopů.

Javorná (hora) - hora leží nedaleko stejnojmenné obce v Šumavských (konkrétně v Kochánovských) pláních. Javorná je vzhledem k okolí poměrně nevýrazná hora, ale svou vysokou nadmořskou výškou předběhne kdejaké významné české hory. Vrchol Javorné leží ve výšce 1090 m n. m.
Na rozdíl od některých jiných hor není na vrcholu nebo v nejbližším okolí žádný vyhlášený cíl, jako například rozhledna, vyhlídka, památka nebo jiný cíl v podobě restaurace nebo občerstvení. Proto není vrchol a okolí často navštěvovaný a potkat tam člověka je většinou obrovská náhoda a štěstí zároveň. Důvodem může být také to, že nevede na Javornou žádná turistická stezka. Na vrcholu je malá paseka s nízkými porosty, ale žádný výhled z ní není, protože okolní mohutné stromy všechno okolí dokonale zakryjí.

Bastlova štola - leží cca 400 m východně od vrcholu hory Javorná v nadmořské výšce 1050 m n.m. , v jejímž nejhlubším bodě je hlavní vstup. Štola pochází z 19. století, kdy sloužila k těžbě křemene pro výrobu šumavského skla. Ten se vozil do nedaleké skelné hutě ve Starém Brunstu, kde se dále zpracovával. Do roku 1989 byla volně přístupná, než se částečně zazdila a opatřila mříží. Dnes se strop i po dodatečném zabezpečení rozpadá tak, že se do ní nedá vůbec vlézt. Štolu lemují hromady výsypů křemene. I když v poslední době se hodně kácí stromy v blízkosti ní, je samotná štola velmi nenápadná.