Fotogalerie

Javorná - Dřívější jméno Zejbiš (do roku 1951) z německého Seewiesen / Sejwies. Javorná je místní část obce Čachrov, v okrese Klatovy. Nachází se 10 km severovýchodně od Železné Rudy, nad údolím říčky Ostružná, v nadmořské výšce 842 m. V roce 2011 zde trvale žilo 144 obyvatel. Osada leží na rozhraní CHKO Šumava a Přírodního parku Kochánov. K Javorné je dnes počítáno i katastrální území po zaniklé obci Zhůří, vysídlené se zřízením vojenského prostoru Dobrá Voda roku 1952. Pár kilometrů od Javorné je kopec, který je stejně pojmenován. Můžeme na něm nalézt mimo jiné starou štolu.
První písemná zmínka o Javorné pochází z roku 1614. Původní osada náležela ke Královskému hvozdu, byly zde četné svobodnické dvory a pocházela odtud většina králováckých vrchních rychtářů. Na jejím území bylo několik sklářských hutí. V roce 1910 čítala obec Javorná s přilehlými samotami 122 domů a 1131 obyvatel.
V roce 1698 byla postavena kaple, která byla přestavěna na současný barokní kostel (Kostel svaté Anny) podle návrhu architekta M. A. Gilmettiho v letech 1718–1721. V průčelí kostela jsou dvě věže kryté šindelem. Na oltářích jsou obrazy svaté Anny a Nejsvětější Trojice od W. Stoibra (1870). Lustry v kostele byly výrobky zdejších zaniklých skláren, ale při rekonstrukci kostela se odvezly do Německa a sem byly přivezeny jiné. Náhrobní kameny z 18. a 19. století náleží převážně významným sklářským rodinám Gerlů, Hafenbrädlů a Adlerů. U kostela stojí památný strom lípa malolistá, stáří 300 let.

Gerlův Dvůr - (Gerlhof) je původně dvorec nad Javornou, dnes osada pod správou městyse Čachrov. Gerlův Dvůr byla v letech 1869-1890 osada obce Seewiesen (Javorná), která v dalších letech jako osada zanikla. Od Seewiesen ke Gerlhofu vedla cesta lemovaná stromořadím, kterému se říkalo Eliščina alej. U dvorce stávala malá vodní elektrárna. Dvůr byl po roce 1990 navrácen potomkům posledního majitele JUDr. Zdeňka Nekvasila.

Keply - samota, část města Hartmanice v okrese Klatovy. Osada Keply představovala jeden z vjezdů do vojenského výcvikového prostoru Dobrá Voda. Dnes je jedním z důležitých nástupních míst do CHKO a NP Šumava. Samotný název osady má pravděpodobně kořeny ve starém slovanském pojmenování koní. Dřívější rozsáhlou zemědělskou činnost dvora Keply, náležejícího v minulosti do území kochánovské rychty, připomínají dnes jen zbytky velkého barokního statku.
V blízkosti osady vznikly na přelomu 15. a 16. století dvě skelné hutě. Dochovala se po nich jen jména Stará Huť a Sova. Vyráběly se zde páteříky, korále i umělé perly. Po druhé světové válce byla oblast odsunem obyvatel německé národností z velké části vylidněna.
K úplnému vylidnění došlo zakrátko, když byl v hraniční oblasti vyhlášen vojenský výcvikový prostor s přísným hraničním režimem. Po zřízení VP Dobrá Voda ze světa vymizelo několik desítek vesnic, osad a samot. Nestojí už Zhůří, Stodůlky, Velký Bor, Nová Studnice, Gsenget ani Ždánidla, zmizel Frauentál i Skelná. Zachovány zůstaly jen Prášily, i když ne v původním rozsahu. Keply měly zároveň představovat budoucí typ socialistické vesnice. Pro všechny obyvatele se postavil jediný velký vícepodlažní dům. V roce 1991 byl zde vojenský újezd zrušen a celá oblast se otevřela možnosti normálního vývoje. Ten je po roce 1991 spojen zejména s postupným rozvojem cestovního ruchu.
Kromě pohnuté historie zaujme návštěvníka i typický reliéf této části Šumavy, značně odlišný od níže položených oblastí Přírodního parku Kochánov. Geologicky spadá zdejší území již do oblasti tzv. Šumavských plání, jež představují u nás ojedinělý typ náhorních plošin v nadmořské výšce 900 až 1000 m. Náhorní planiny se vlní v mělkých depresích s častým zastoupením mokřadů, plochá údolí meandrujících řek střídají hluboce zaerodovaná údolí se zpěněnými peřejemi. Takto rozčleněná plochá krajina je plná mrazových kotlin a údolí, ve kterých se zachycuje studený vzduch stékající po svazích hor. Atak v některých místech mrzne i v letních ránech. Proto tu rostou druhy rostlin typické pro polohy horní hranice lesa a horské louky (např. prha chlumní, hořec panonský). Část luk v okolí Keplů a Staré Hutě jsou v létě využívány jako pastviny pro dobytek.

Hadí vrch - s nadmořskou výškou 1023 m n. m. je vedlejším vrcholem Javorné (1090 m n. m.). Na severovýchodním svahu leží část přírodní rezervace Kepelské mokřady. Holý vrchol s pastvinami a výhledy. Jižní úbočí Hadího Vrchu se v posledních desetiletích několikrát zásadně změnilo. Do roku 1950 zde byly louky a pole nad vesnicí Zhůří (Haildl am Ahornberg) a centrem úbočí se táhla cesta do Kepel a dále do českého vnitrozemí. Asi v polovině úbočí stála u cesty kaplička.
Po roce 1950 bylo Zhůří srovnáno se zemí a jižní úbočí Hadího vrchu se stalo dopadovou plochou tankové střelnice Československé lidové armády. Hadí vrch byl součástí vojenského újezda Dobrá Voda. Po roce 1989 se část jižního úbočí Hadího vrchu stala přírodní rezervací, východní část úbočí slouží jako pastvina. Dodnes však nalézáme na jižním úbočí Hadího vrchu připomínky totality v podobě protitankových betonových zátarasů a okopů.