Zprávy z internetu

Kategorie: Šumava

17.10.2018 13:00
NP Šumava
Šumava

 V sobotu 20. 10. 2018 v návštěvnickém centru Srní vyvrcholí výtvarná soutěž „Prales a jeho mýtické postavy", pořádaná středisky environmentální výchovy Správy Národního parku Šumava k příležitosti „Roku pralesů na Šumavě".


16.10.2018 11:12
Za krásnější Vimperk
Šumava

  Babička začala zadělávat na hnětynky a připomněla, že se blíží Havelské posvícení. Podzimní posvícení se slavilo nejokázaleji (co se týká pohoštění) z celého ročního cyklu. Nejznámější posvícenskou tradicí šumavského Stachovska jsou hnětynky. Hnětynka byla původně darem od děvčete, který dávala chlapci na posvícení v hospodě za to, že s ní celý rok tancoval. Hnětynka se totiž nekouše, hnětynka se rozplývá. Každý kout má svá specifika na zdobení hnětynek a i každá rodina si je zdobí po svém. Všeobecně se dá říci, že jsou polévané cukrovou polevou s různými příchutěmi a zdobeny sněhovými, cukrovými nebo marcipánovými barevnými ozdobami jež mají povětšinou podobu různých kytiček a lístečků. Z nejrozličnějších svátečních dnů, které jsou Šumavě průběhem roku slaveny, dosahuje bezesporu obzvláštního lesku slavnost posvícení. Podle legendy slavil první posvícení Šalamoun, když světil svůj chrám v Jeruzalémě. Každý rok v ten stejný den pak pořádal hostinu pro své přátele na počest vysvěcení chrámu. Jak již tato legenda naznačuje, posvícení bylo výroční slavností, která se slavila v neděli před nebo po svátku světce, jemuž byl zasvěcen místní kostel. Posvícení bývalo jedním z nejoblíbenějších svátků prostého venkovského lidu, kterým zároveň oslavovali ukončení polních prací. Posvícení na Šumavě se slavilo na podzim, tedy v období kdy již byl nový mák do buchet, zásoba čerstvé mouky a vajec, zralé švestky na povidla a vykrmené husy na pekáč, zkrátka ideální doba. Šumavané slavili mnoho svátků. Jedním opravdu krásným bylo posvícení. V četných farnostech se slavilo posvícení dvojí: tak řečená pouť, a pak ještě Havelské posvícení, v roce 1786 císařem Josefem II. nařízené právě na první neděli po svátku sv. Havla, který byl 16. října, mnohde rozlišované jako velké a malé posvícení. Poutí se označoval na Královácku svátek, který se každoročně slavil na počest patrona farního kostela o neděli po jeho“ svátku. To pak bylo vždycky pěkně veselo. Kostel byl slavnostně vyzdoben, a to nejen snad proto, aby byl uctěn jeho patron, nýbrž také k přijetí mnoha přespolních hostí. Velcí i malí, mladí i staří proudili sem ze všech světa stran. Jedni sem přišli o pomoc a přímluvu v nouzi a nesnázi, jiní, aby si v kramářských stáncích nakoupili to či ono, někteří tu byli, zejména ti mladí, kdo by nelitovali žádné cesty, jen aby si užili hudby a tance. Blízcí příbuzní, kteří bydleli mimo farní obec, bývali na pouť zváni. Často přicházeli i zdaleka pěšky; je zřídka bývali takové pozvání odmítnuto. Mnohdy to byla vlastně jediná příležitost pro roztroušeně bydlící (přízeň), sejít se u otce a matky, bratra či sestry a vzájemně si spolu popovídat při dobrém jídle a nemálo půllitrech piva. K večeru se hosté vydávali nazpátek na cestu domů. Na delší setrvání nebyl ten pravý čas, poněvadž „poutě“ vpadaly většinou vjedno se svážením sena, žita či ovsa do stavení z polí. Než se návštěva rozloučila, svázala jim ještě hospodyně na cestu výslužku, uzlíček se sladkým pečivem a kusem uzeného i pro ty, kdo nemohli přijet. Při sbohem (Pfüat-di-God) na rozloučenou zvali i hosté na oplátku: Určitě přijeďte na naši pouť!. Ba, bylo to tak zvykem a staré obyčeje se nemají opouštět, řekli by Šumavané. Když se ve vlahém říjnovém povětří vznášely pavučiny babího léta (přadena Panny Marie), bylo takříkajíc za dveřmi zmíněné už také Havelské posvícení. Slavili ho stejně v městečkách, ve vsích i na samotách. Tak dva tři dny předtím neměl už nijaký muž v předsíni či světnici co pohledávat, poněvadž ženské měly plné ruce práce s bílením, úklidem, smýčením a paráděním. Zatímco dcery a děvečky oprašovaly nebo omývaly každičký předmět v domě, zabývala se už matka přípravou svátečních krmí. Vařila, pekla a smažila od časného rána do pozdního večera. Na posvícení, to se nedalo vystavit snad pomluvám, že jídlo není dost dobré či dokonce, že ho bylo málo. Vydrhnout chodbu a uklidit dvůr, to byla mužská práce. Děla se v sobotu odpoledne. Teď už panovala sváteční nálada. Pasáček dělal radostí kotrmelce, hopsal a poskakoval. Než slunce zašlo za hory a měl hnát dobytek domů, zamával ještě jednou kloboukem, postavil se na mez, aby se cítil mocnější a shlížel odtud dolů na svět více shora, načež spustil do kraje posvícenský popěvek, až do v hrdle zabolelo: „Posvícení dneska je, zejtra taky bude, pozejtří zas nanovo. Kozel je tátou zařízlej-ej, táta tancuje s máti v sukni dlouhej-ej.“ Na Královácku bylo zvykem, že mládenci chodili o posvícenské sobotě navečer na Spießrecken. Na dlouhou tyč se obvykle přivázal klobouk a táhlo se s ní od stavení ke stavení. Otevřeným oknem nebo škvírou ve dveřích se „kopí“ strčilo do světnice, kde pak hospodyně naplnila klobouk nějaké sváteční pečivo (nebo nabodla na hrot „kopí“ i kus masa. Když se nasbíralo dost, nastala spotřeba. Přitom bylo slýchat dost neomaleně hrůzostrašné čtyřverší: „Na posvícení šli jsme k tanci, vraženej nůž nám trčel v ranci. Nažrat se, zchlastat, pak blití velký, karty mastit, jít na kuželky. O posvícení ráno stojí pohůnek (mladší čeledín) u Honsn-Bauerů zamyšleně před svým náručním volkem (zapřahaný na náruční straně /vpravo/) a povídá mu : „Ty vole, kdybych měl tak dneska tvůj žaludek!“ Ba, o posvícení se stůl přímo prohýbal pod mísami a pánvemi. Jen apetitu bylo zapotřebí – a ten rozhodně nechyběl. Už za nejčasnějšího rána se každý strojil na cestu do kostela. Přese všechnu sváteční náladu se nezapomínalo, co se Pánu Bohu dluží. Ke kostelu se kráčelo ve skupinách i jednotlivě: sedlák jako podruh, drvoštěp jako řemeslník, všichni ve svátečním, dívenky v nových šatech. Pestrý sváteční ruch nastal však teprve po poledni. Velcí a malí se sešli na návsi či náměstíčku; jen děda zůstal ve stavení hlídat dům. Co jen tu bylo všechno k vidění! Jarmareční boudy, kolotoče, houpačky – pro každého něco. Teplé zimní oblečení, šle ke kalhotám, biče i pamlsky všeho druhu tady byly k mání. S halasným křikem a se šermováním rukama nabízeli prodejci každý to své zboží. Značné oblibě se těšili kramáři s perníkem. U nich koupil mládenec svému děvčeti něco ze svátku. Bylo to přirozeně – co jiného by to také mohlo být? – něco sladkého, většinou perníkové či marcipánové srdce, na němž, zdobeno kolem dokola, stála psána vroucí průpovídka o lásce. O přitažlivosti dívky výmluvně hovořil počet srdcí, jimiž byla od mládenců poctěna. Mnohá jich dostala půl tuctu i víc, ovšemže k velké závisti svých přítelkyň. Pěkný nával panoval všude u stánků se sladkostmi. Kolem dokola stáli malí chlapci a děvčata a tlačili se dopředu. Stavěli se i na špičky, aby viděli, jaké pamlsky jsou ještě k dostání. Zejména poté, co se v kapse už dlouho obracel ten poslední šesták a poslední se dávno rozplynula na jazyku. Sotva tě stačí přemoci únava ze sledování té pestré vřavy kolem, rychle se přiblíží hodina polední a zástupy se vracejí do vsi, obtíženy posvícenskými nákupy. Ryzí potěšení a veselost vládly na tanečním parketu. Muzikanti nepřestávali hrát a při sousedské či polce se dobře bavili mladí i staří. Pivo rychle zvedalo náladu a rozpalovalo hlavy. Bylo pak snad divu, když ten či onen, ať už do něho někdo nešetrně při tanci vrazil či bylo jeho děvče od někoho jiného nad slušnou míru nadšeně obletováno a velebeno, dal sokovi pocítit silu svých pěstí nebo mu rovnou rozbil o tvrdou šumavskou lebku pivní džbánek? To prostě patřilo k věci, poněvadž jen při takové pranici se dala ukázat odvaha a síla. Pravé posvícení se bez rvačky neobejde, říkávalo se. Nikdo se tím také nenechal nijak rušit a tancovalo se, zpívalo a juchalo až do třetího kohoutího zakokrhání. Kdy by pomyslil na to, následujícího dne pracovat? Posvícenský pondělek byl a zůstal dnem svátečním. Zvyk byl prostě zvyk! Staří doháněli zameškané spaní a mladá chasa vyváděla všelijaké čtveračiny, holdovala kuželkám nebo tancovala až do úterka. Posvícení se chýlí ke konečnému závěru a vše je nyní závislé toliko na kvalitě truňku a trpělivosti pana hospodského. Lze však předpokládat, že ještě vycházející slunce zastane leckoho při plné holbě a neodvolatelný konec posvícenských radovánek nastane až tenkrát, kdy vyprchají duchovní jejich následky a kdy oni otrlí štramáci poslední hodiny, uloženi někde v koutě sálu a přemoženi spánkem, rozechvívají hostinské prostory pouze už jen svým rovnoměrně časovaným chrápáním. Hoam!, 1953, č. 10, Rupert Stöhr, Jan Mareš Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES Foto: archiv autora


16.10.2018 00:00
NP Šumava
Šumava

Závodník týmu Lukáše Bauera získal mistrovský titul v běhu na kolečkových lyžích, když při výjezdu na Ještěd všem ukázal záda.


15.10.2018 12:51
Za krásnější Vimperk
Šumava

Jak již jsme avizovali, na jaře 2018  spolek Vimperk žije!  zareagoval na grantovou výzvu Nadace Partnerství – Podzimní výsadba stromů 2018. Cílem tohoto grantu byla podpora výsadby stromů, která přispěje ke zkvalitnění životního prostředí a zvýšení zájmu obyvatel o své okolí. Bylo možné zažádat o finanční grant do 30 000 Kč na nákup sazenic a stromů a všeho potřebného k výsadbě. V rámci projektu se předpokládala finanční spoluúčast dalších partnerů – místních sdružení, spolků, samosprávy či podnikatelů. Po dlouhých a intenzivních úvahách a konzultacích s odborníky,  které místo ve Vimperku by bylo to pravé k výsadbě nových stromků, jsme vybrali lokalitu v parku u Volyňky – svah za nově vybudovaným Rákosníčkovým hřištěm. K výsadbě jsme vybrali druhy stromů Šumavě blízké, přirozeně se zde vyskytující.  Jedná se celkem o 15  sazenic (1x lípa malolistá, 6x javor klen a 8x jeřáb ptačí). Lípa bude centrální dominantou a bude symbolizovat blížící se jubilejní výročí vzniku republiky. Z grantu bude hrazena cena sazenic (29 512,- Kč vč. DPH). A tak bychom Vás chtěli pozvat na slavnostní sázení stromků, které se uskuteční na Den stromů – v sobotu 20. října od 14 hodin v parku u Volyňky. Ale pozor, abychom mohli sázet, musíme mít kam sázet..!! Pro každý strom je potřeba vykopat až 1 m3 hlubokou jámu!!! A tak voláme širokou veřejnost, převážně svalnaté vimperské  borce, kteří se nebojí chopit lopat a krumpáčů, ať přijdou přiložit ruku k dílu ve čtvrtek, pátek či sobotu (superborci jsou vítáni po všechny tři dny  . V sobotu potom zveme všechny na slavnostní výsadbu stromů, která se bude konat od 14 hodin v parku u Volyňky za Rákosníčkovým hřištěm! Harmonogram prací (můžete přijít i déle ) 18. října v 16:00 – Lopaty a krumpáče mají sraz u Rákosníčkova hřiště 19. října v 16:00 – Druhý pokus pro lopaty a krumpáče opět u Rákosníčka. Kopat bude jisto jistě stále co… 20. října v 14:00 – Sázení stromů Prosím šiřte to dále, ať se nás sejde co nejvíce. Těšíme se na Vás! Vimperk žije! Tento projekt byl vytvořen z veřejné sbírky Nadace Partnerství za finanční podpory RunCzech. www.nadacepartnerstvi.cz www.runczech.com        


15.10.2018 11:40
iŠumava
Šumava

Máte rádi vůni čerstvě upečeného chleba? Přijďte na veřejné pečení do Lenory. To nejbližší se bude konat již tuto sobotu 29. září 2018. Pečení pravidelně láká místní i turisty vždy poslední sobotu v měsíci od května až do prosince. Veškerý chléb a pečivo na místě rozdává pekař Augustin Sobotovič, který se tomuto řemeslu vyučil na Slovensku a na Šumavu se dostal jako voják a již zde zůstal natrvalo. Do kasičky na přístřešku můžete na oplátku darovat příspěvek pro postižené děti. Lenorská veřejná pec, která patří mezi takzvané hliněnky, byla postavena v letech 1834-1837 a znovu se rozhořela až v roce 1997. Tehdy již byla technickou památkou a do její opravy se pustila skupinka místních.


14.10.2018 21:10
Za krásnější Vimperk
Šumava

• Vimperský kulturní kalendář – ZDE • Pranostiky na říjen – ZDE • Naše nabídka kulturních a společenských akcí na Vimpersku i jinde je ZDE • Literární, kulturní a jiná výročí v říjnu 2018 – ZDE • ŘÍJEN A ČESKÉ DĚJINY: Některé události, které měly v minulosti zásadní význam pro naši zemi a náš národ – ZDE • NÁRODNÍ PARK ŠUMAVA: Programy pro veřejnost na měsíc říjen – ZDE   • KAM DNES NA OBĚD? Co dobrého připravili kuchaři v hotelech a restauracích ve Vimperku a okolí? Vyberte si z nabídky ZDE   15. – 21. října 2018            


14.10.2018 16:12
Klatovský deník
Šumava

Kašperské Hory – Novou expozici sklářství vybuduje Muzeum Šumavy v Kašperských Horách v prvním patře budovy galerie sousedící s muzeem.





12.10.2018 18:24
Novinky.cz
Šumava
[ilustrační obrázek]

Příští rok tomu bude 230 let, co se začal uprostřed hustých šumavských lesů stavět plavební kanál. Naprosto unikátní stavba, kterou vyprojektoval inženýr Josef Rosenauer, byla zahájena 29. dubna 1789. Jedinečnost potvrzuje zápis na seznam nemovitých kulturních památek technického významu.


12.10.2018 06:58
Novinky.cz
Šumava
[ilustrační obrázek]

Tak podle Jiráska praví proroctví Sibylino, které uvádí na dvacítku míst, kde na doby těžké čekají oddíly knížecích bojovníků - toto poslání má mít i Boubín, Hadí Hora u Blatné, kopec Svidník u Černovic, ale i právě Královský kámen v šumavských hvozdech u Stachů. Tím ovšem pověsti zdaleka nekončí.


11.10.2018 14:47
iŠumava
Šumava

Poslední letošní akce na hradě Velhartice, již tradiční "Zamykání" se letos koná v sobotu 27. 10. 2018. Již tradiční cross-country běh terénem o "Hradní klíč" bude doplněn doprovodnými akcemi. Začátek ve 13 hodin.



11.10.2018 07:48
Za krásnější Vimperk
Šumava

  Hnětýnky. Recepty se liší pomalu vesnice od vesnice. Pečou se jak kynuté, tak piškotové. Někde se vykrajují, jinde se plní do formiček. Strakonické Suroviny: 3 vejce (sníh) 70 dkg polohrubé mouky 40 dkg moučkového cukru 50 dkg másla 1 lžíce rumu 1 prášek do pečiva citronová kůra. Utřeme moučkový cukr se žloutky. Přidáme změklé máslo, utřeme. Pak přidáme mouku, prášek do pečiva, rum, vanilkový cukr, citronovou kůru. Z bílků ušleháme sníh a opatrně vmícháme do směsi. Formičky vymažeme máslem nebo olejem a vysypeme hrubou moukou. Naplníme formičky do cca 1 cm výšky těsta. Hnětýnky v troubě pečeme na 150 °C cca 30 minut. Poté vychladlé hnětýnky poléváme citronovou nebo rumovou polevou a zdobíme drobnými cukrářskými ozdobami na hnětýnky. Budeme mít cca 24 hnětýnek. Hnětýnky makové (Nezdice) Suroviny: 50 dkg polohrubé mouky 1 droždí (kvásek) 4 dkg másla 4 dkg cukru 2 žloutky asi 2 dcl mléka náplň: 15 dkg máku rozinky mandle cukr 2 dcl mléka 1 lžíce povidel Vypracujeme hladké těsto, které necháme kynout. Poté rozválíme na 2 pláty. Jeden potřeme nádivkou a přikryjeme druhým plátem. Vykrajujeme hnětýnky, potřeme vejcem a pečeme. Staročeské hnětýnky (1927) Suroviny: 3 žloutky 1/4 l smetany 20 dkg práškového cukru 25 dkg másla 50 dkg hladké mouky 1 droždí (kvásek) Vypracujeme hladké těsto, které dáme kynout. Poté vykrajujeme hnětýnky, které potíráme žloutkem a zdobíme mandlemi. Pečeme zvolna asi 25 minut. Hnětýnky pohorské (Vůně dobrot z podhůří Šumavy) Suroviny: 1 kg hladké mouky 40 dkg moučkového cukru 75 dkg másla 5 žloutků 1 vanilkový cukr trocha rumu. Vypracujeme hladké těsto, které necháme odpočinout. Pak vykrajujeme hnětýnky a pečeme v teplé troubě. Pečené cukrujeme nebo poléváme bílkovou polevou. Hnětýnky šumavského podhůří (Vůně dobrot z podhůří Šumavy) Suroviny: 50 dkg másla 80 dkg polohrubé mouky 20 dkg hladké mouky 25 dkg moučkového cukru 5 žloutků špetka soli půl lžičky prášku do pečiva 2 lžíce rumu 1 vanilkový cukr Vypracujeme těsto, do kterého postupně zapracujeme 4 lžíce smetany. Těsto necháme odležet do druhého dne. Formičkami vykrajujeme hnětýnky a pečeme. Zdobíme cukrovými kytičkami. Hnětýnky z Malče Suroviny: 40 dkg hladké mouky 1 prášek do pečiva 20 dkg moučkového cukru 1 vanilkový cukr 25 dkg másla 2 žloutky 60 ml smetany 1 lžíce rumu Mouku a moučkový cukr prosejeme na vál, přidáme prášek do pečiva, vanilkový cukr, máslo, žloutky, smetanu a rum. Vypracujeme těsto, které necháme v lednici odležet přes noc. Na pomoučeném vále vyválíme plát, z něho vykrajujeme větší hnětýnky, klademe je na plech vyložený pečicím papírem a pečeme ve vyhřáté troubě na 180 °C 10 minut dorůžova. Zdobíme dle libosti.   Připravuje: Lucie KOHOUTOVÁ            


10.10.2018 00:00
NP Šumava
Šumava

Od středy 10. 10. 2018 je z důvodu havarijního stavu uzavřena budova Návštěvnického centra Kvilda.




09.10.2018 12:14
Klatovský deník
Šumava

Klatovsko - Jednání o budoucí podobně vedení města čekají Železnou Rudu i Kašperské Hory. Ani v jednou ze dvou šumavských měst současné vedení nezvítězilo. Podobně jsou na tom i ve Velharticích a v Dešenicích.


08.10.2018 12:22
Za krásnější Vimperk
Šumava

Pátek 5. října 14:31 Dopravní nehoda – Profesionální hasiči ze stanice Prachatice byli vysláni k obci Dvory, kde byla ohlášena dopravní nehoda tří osobních aut. Po průzkumu na místě nehody velitel zásahu upřesnil, že se jedná o střet čtyř osobních aut. Jednu zraněnou osobu si převzala ZZS, hasiči zajistili auta proti vzniku požáru. Nehodu si pak převzali pracovníci odtahové služby. Sobota 6. října 15:16 Požár – K požáru v kotelně rodinného domu stojícího ve Volarech na Náměstí vyjeli profesionální hasiči ze stanice Prachatice a volarští dobrovolní hasiči. Ti přijeli na místo jako první a průzkumem zjistili, že se jedná o požár odpadu u kotle. Hasiči požár rychle uhasili. Závěrečným průzkumem pak prověřili celý dům, aby vyloučili možnost rozšíření požáru. Vzniklá škoda je nulová. 20:48 Technický zásah – V Pražské ulici ve Vlachově Březí provedli profesionální hasiči ze stanice Prachatice nouzové otevření dveří bytu. U zásahu spolupracovali s Policií ČR. Neděle 7. října 5:37 Technický zásah – Snesení pacienta zajistila pro ZZS v Boubínské ulici ve Vimperku místní profesionální jednotka. (vm)      


Strana 1 z 129