Zprávy z internetu

Kategorie: Šumava

15.11.2018 12:11
Klatovský deník
Šumava

Kašperské Hory – Téměř dvanáct a půl tisíce sledujících nasbíral za čtyři roky fungování facebookový profil Stará Šumava.


15.11.2018 11:05
iŠumava
Šumava

Už posedmé šumavský kostel sv. Mořice nad Annínem připomene události roku 1989. A to při pásmu Sametový Mouřenec.„Společenské změny po listopadu 1989 umožnily pozdější záchranu zchátralého, zničeného a rozkradeného kostela. Právě proto se každý rok na Mouřenci v této době scházíme,“ vysvětluje Lukáš Milota ze spolku Přátelé Mouřence, který o kostel pečuje. Letošní Sametový Mouřenec začíná v neděli 18. listopadu ve 14 hodin. Hostem bude písničkář, básník a bratr Karla Kryla Jan Kryl. Zahraje a zazpívá písně svého bratra Karla, ale i písně vlastní. Lidé s n&iacu te;m budou moci také besedovat. Vstupenky za 100 korun budou k dostání přímo na místě před začátkem pořadu. Nad kostelem zavlaje národní vlajka a lidé v závěru zazpívají českou hymnu. Pro zahřátí budou pro návštěvníky připravené teplé nápoje a podsedáky. Mouřenec je dostupný i autem a parkování je možné přímo u kostela. Od letošního roku zavedl spolek Přátelé Mouřence také pravidelné komentované prohlídky kostela a kostnice. Také tuto sobotu začíná výklad o historii a současnosti této památky v sobotu v 11 hodin.



14.11.2018 20:52
Za krásnější Vimperk
Šumava

  Dlouholetý činovník a trenér fotbalového oddílu TJ Šumavan Vimperk Jiří Formánek spolu se svým synem Zdeňkem (uprostřed) a Radkem Ciglbauerem – začátkem roku 1997 brankáři dorostu a náhradníky Jiřího Formánka ml. v brance A mužstva. Foto: Zdeněk JUNGVIRT Digitalizace: Petr BEDNARČÍK – REVITA group          


14.11.2018 20:38
Za krásnější Vimperk
Šumava

  Dlouholetý činovník a trenér fotbalového oddílu TJ Šumavan Vimperk Jiří Formánek spolu se svým synem Zdeňkem (uprostřed) a Radkem Ciglbauerem – začátkem roku 1997 brankáři dorostu a náhradníky Jiřího Formánka ml. v brance A mužstva. Foto: Zdeněk JUNGVIRT Digitalizace: Petr BEDNARČÍK – REVITA group      


14.11.2018 11:22
iŠumava
Šumava

Ať už na sever či na jih, s Fryštenským či se sabáky, vždy jedině se stylovou retrofotkou od Seidelů! Přijďe si do Ateliéru Seidel vytvořit skutečně originální fotografii, zimní fotografování bude probíhat o víkendech 1. - 2. 12. a 8. - 9. 12. 2018. Fotografování bez prohlídky: 200 Kč; každý další snímek: 100 Kč; fotografování s prohlídkou: za běžné vstupné + 50 Kč K zapůjčení jsou kožichy, kabáty, lyže i sáně a drobné doplňky, šály, šátky či klobouky. Doporučujeme s sebou vzíti zimní svetry se soby i losy a případné vlastní doplňky či oblečení po prababičkách. Fotografie dostanete e-mailem v dekorativním rámečku s PF 2019, nebo je možné doobjednat tisk na fotopapír. Doba dodání je přibližně 10 dnů. Rezervace je nutná prostřednictvím níže uvedeného formuláře nebo na telefonu 736 503 871, e-mail: info@seidel.cz, změna programu vyhrazena.



14.11.2018 07:58
Za krásnější Vimperk
Šumava

  Tetřeví populace je v národních parcích Bavorský les a Šumava stabilní. Údaje o velikosti populace přinesly výsledky monitoringu tetřevovitých prováděného v rámci společného interregového projektu s názvem „Přeshraniční mapování lesních ekosystémů – cesta ke společnému managementu NP Šumava a NP Bavorský les, realizovaného z Programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Svobodný stát Bavorsko Cíl EÚS 2014 – 2020″. Terénní monitoring probíhal v zimním období 2016/2017 a to na několika vytipovaných lokalitách jak v Bavorském lese, tak na Šumavě v území národního parku a také chráněné krajinné oblasti. Bylo sebráno 1324 vzorků trusu, jejichž část byla využita pro populačně-genetické analýzy,“ vysvětluje ve zkratce postup monitoringu Jaroslav Červenka z Národního parku Šumava. Výsledky tohoto průzkumu přitom byly vyhodnoceny a porovnány s výsledky z prvního projektu z let 2009-2011. „Výsledky jsou potěšitelné. Velikost populace lehce narostla. Při první projektu byla velikost populace odhadnuta na 556 jedinců, nyní to je 605 zvířat. Dvě třetiny tetřevů žijí v obou národních parcích,“ informuje Franz Leibl, ředitel Správy Národního parku (NP) Bavorský les. Podle Franze Leibla a také ředitele Správy Národního parku Šumava Pavla Hubeného tyto výsledky ukazují, že tetřevi nacházejí v národních parcích vhodná stanoviště. „Je to potvrzení toho, že jádrové území s omezeným vstupem na ochranu tetřeva – tedy 40 procent Národního parku Bavorský les – se vyplácí a významně přispívá k ochraně zvířat,“ říká Franz Leibl. Omezení vstupu do některých lokalit je z důvodu ochrany tetřeva hlušce nutné také na území Národního parku Šumava. V současnosti se do 13 procent území smí vstupovat pouze po značených stezkách. Těchto 13 procent je však stále rozkouskováno na více než 130 ostrůvků bývalých I. zón. „Toto rozčlenění území omezuje fakticky vstup asi na 19% plochy našeho národního parku. Největší takto nepřístupnou krajinou je právě oblast s nejvyšší koncentrací tetřeva hlušce při bavorské hranici. Předpokládáme ale, že se toto omezení v dohledné době změní. Pracujeme nyní na novém vymezení klidového území, které by mělo být určitě kompaktnější. O jeho velikosti se teprve bude diskutovat. Záležet bude také na tom, jak dopadne projednávání vlivu zpřístupnění Modrého sloupu Luzenským údolím na populaci tetřeva. Jestli bude možné jej zpřístupnit, určitě si to bude žádat zmírňující opatření, tedy vytýčení náhradního území za Luzenské údolí, které se ponechá v klidovém režimu,“ vysvětluje ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený. Určitá omezení v rámci turistického ruchu jsou nutná s ohledem na zlepšování stavu populace tetřeva hlušce. Pokud totiž třeba v zimě turisté tetřeva vyplaší, je pro něj útěk extrémně energeticky náročný. Častější rušení může způsobit i jeho smrt. I rušení při hnízdění a vyvádění potomků je velmi problematické. Pokud jsou tetřeví slepice donuceny opustit hnízdo, může to vést ke smrti mláďat, která mohou prochladnout, nebo je může ulovit nějaká šelma. Kvůli tomu je přísně zakázáno opouštět značené cesty od 15. listopadu až do 15. července. Správa Národního parku Bavorský les přitom v posledních letech zjišťuje, že se pravidla omezení vstupu u turistů stále více setkávají s porozuměním. „Děkujeme našim návštěvníkům za to, že na tetřevy berou ohled a tím jim dávají šanci na přežití,“ dodává ředitel Správy NP Bavorský Les. K tomuto poděkování se přidává i Pavel Hubený: „Je potěšitelné, že i v dobách narůstající návštěvnosti je většina návštěvníků ochotna respektovat životní prostor tohoto vzácného ptáka.“ Obzvlášť zajímavé je i zjištění, že v jádrových oblastech národních parků bylo možné najít trus zvířat, jejichž DNA byla zaznamenána již během prvního monitoringu. „Tyto nálezy ukazují, že jednotlivé slepice a kohouti mohou žít nejméně šest a půl roku – a to je velmi vysoký věk,“ vysvětluje Pavel Hubený. „Tato zjištění jsou nad průměrem ostatních studií.“ Další monitoring populace tetřeva hlušce je plánován za dalších pět let a opět bude přeshraniční s využitím možností genetické analýzy sesbíraných vzorků. Současný projekt také zkoumá genetiku jeřábka lesního a tetřívka obecného. Výsledky by měly být hotovy v příštím roce.   Text a foto: (tznpš)      


13.11.2018 12:14
Klatovský deník
Šumava

Šumava – Tetřevů na Šumavě mírně přibývá. Vyplývá to z výsledků opakovaného výzkumu populace tetřeva, který provedly společně správy národních parků Šumava a Bavorský les.


13.11.2018 10:30
Prachatický deník
Šumava

Šumava - Tetřeví populace je v národních parcích Bavorský les a Šumava stabilní. Údaje o velikosti populace přinesly výsledky monitoringu tetřevovitých prováděného v rámci společného interregového projektu s názvem „Přeshraniční mapování lesních ekosystémů - cesta ke společnému managementu NP Šumava a NP Bavorský les, realizovaného z Programu přeshraniční spolupráce Česká republika - Svobodný stát Bavorsko Cíl EÚS 2014 - 2020".


12.11.2018 12:14
Klatovský deník
Šumava

Železná Ruda – Přivolat sníh do hor se snažili v sobotu účastníci tradičního Svatomartinského sjezdu aneb Přivolání paní Zimy do hor, kterou pořádá tamní Horská služba Šumava. Posádek se sešlo na startu několik, ale dominovali mezi nimi indiáni z Prášil.


11.11.2018 22:16
Za krásnější Vimperk
Šumava

Noc se dlouží, krátí den, vítr vzdychá v lese, ke krbu mi jarní sen upomínka nese, dumám, domů letím zpět, matko, otče, šepce ret, srdce mi se třese. Ejhle, návštěv plný dům, všecko v přástvě ručí, kolovrátků ruch a šum ze všech koutů zvučí; matka s bílým čepečkem hledí všude tam a sem, uhválť, nutí, učí. Otec v bibli, knihu kněh, pevné oko hrouží, kouř, jenž z dýmky vzhůru zběh‘. nad hlavou mu krouží; Bože, k sobě sám jsem děl, dým-li to, či sesivěl? a má hruď se ouží. Myslíte, že lze sestrojit stroj času a přenést se do minulosti? Kdo ví … ale existují místa, kde se do dob již dávno minulých přenesete mnohem snáze. Po svátku svatého Martina začínaly přástky a trvaly místy po celý advent až do čtvrté neděle postní Družební. Už v 16. století se objevily první úřední zákazy pořádání společných draček, a to pod pohrůžku pokuty nebo tělesného trestu: „Dopustil-li by se kdo toho, den a noc v kládě seděti má…“. Existovaly předpisy určené rychtářům, které vymezovaly, jak zabránit nezbednostem a nemravnostem při společném sezení. Výsledkem bylo, že se nekonalo alespoň ve dnech církevních svátků a v době půstu. Přástky byly oblíbeným místem schůzek svobodných dívek a chlapců nebo za ženami docházeli jejich muži. Zde se nejen sdělovaly události ve vsi, ale vyprávěly pohádky, pověsti, příběhy a zpívalo se. Nejoblíbenější bylo vyprávění o nadpřirozených bytostech, tam přišli na svět všelijací vodníci a víly žijící v rybnících a lesní žínky, které bydlely v lese společně s lesním mužem a hejkalem. Hrdiny pohádek bývali často prostí lidé.Ti svojí chytrostí, šikovností nebo laskavostí přemohli zlo,které se jim postavilo do cesty a bývali odměněni.Tak malý sedlák našel hrnec dukátů, Hloupý Honza přemohl draka a dostal princeznu a půl království a hodná, pracovitá, ale chudá děvečka se provdala za prince. Oblíbenou postavou býval čert. Byli většinou hloupí, koktaví nebo popletové.Takových se nikdo moc nebál. Jiný byl ale sám Lucifer, vládce pekla. Ten býval strašlivý. Někdy přišel na zem a vyhlédl si nějaké zlé, lakomé a hádavé děvče za nevěstu. Ta pak musela všem čertům v pekle sloužit. V pohádkách se objevují i vysloužilí vojáci.Těch bylo dost i ve skutečnosti, protože vojna byla pořád někde. Po dlouhé službě, která trvala taky sedm až jedenáct let, skončili třeba s dřevěnou nohou a tak si opatřili flašinet, obcházeli vesnice a žebrali. Tak starší předávaly mladším báchorky a pověsti, písničky a zvyky. Přástky přispívaly k zachování lidové tradice a jazyka……… Lidé si chtěli po roce těžké práce odpočinout a pobavit se. Na rozdíl od léta nemuseli vstávat s rozbřeskem a mohli se veselit hluboko do noci, hostiny, tancovačky a tradiční přástky se někdy protáhly až do rána. Platilo pořekadlo: „ Do Martina dere, po Martinu přede“, což znamenalo, že po Martinu musí být peří sedráno a nastává čas předení, nebo-li přástky. Tam, kde se nepředlo, probíhaly dračky po celou zimu. Přástky byly po řadu století významným fenoménem venkova. Přástek nenavštěvovaly však jen ženy svobodné, nýbrž i vdané a vdovy, jedny, aby poskytly své dceři příležitost najít hocha a snad i ženicha, jiné však a mnohé, aby se stejně pobavily jako mladice. To dokazují věčné žaloby manželů na to, že jejich ženy chodí často na přástky. Na mnoha místech končila schůzka rozpustilým tancem, k němuž chlapci přivedli muzikanty. Tu podráždění chlapci a stejně rozdováděné ženy teprve řádně k sobě navzájem se tiskli a hmatem milost si projevovali. Naši předkové věděli, že udržování svátků a zvyků je důležité pro pospolitost v rodinách či vesnicích. Myslím, že dnes nám toto vědomí často chybí. Sejít se, udělat si čas jeden na druhého, povídat si. A tak vám přeji, abyste si dovolili zpomalit a o prodlužujících se podzimních večerech si se svými milými sedli kolem stolu, zapálili svíčky a řekli si i o tom, o čem byste v běžném neustálém chvatu nejspíš mlčeli. Večerní přástky. Je teplo doma a louč plá, ať kolovrátek přede! K písničce na citeru hrát i klouče u nás svede. Zpívá o mrtvé ze mlýna, o princi, jenž ji zradil, o pašířích na planinách a o korunce hadí. Je nám v kraj pohádek se brát, jak vřetánko se vrtí a přede, přede vílí šat dívkám, co sní až k smrti. Citera drnká, píseň zní a cítit je v ní něhu, venku však bouří, severní les šumí, plný sněhu.   Zdroj: Adolf Heyduk (Poetické besedy, red. Jan Neruda, č. XVIII) Emerenz Meierová: Der Bayerwald, 1993, č. 4, s. 10 Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES Foto: archiv autora      


11.11.2018 21:55
Za krásnější Vimperk
Šumava

Šumava – pohoří oddělující Čechy od Bavorska a tvořící přirozenou hranici mezi oběma zeměmi patřilo a patří k nejkrásnějším a turisticky nejpřitažlivějším, zejména po tom, co zmizela spolu se „železnou oponou“ i většina omezení zakazujících vstup do celé řady lokalit. Zdejší lidé byli vždy svérázní, protože hory umí být stejně krásné jako zrádné a kruté. V důsledku historického vývoje tu vedle sebe žili po staletí Češi a Němci a přesto, že ne vždy to bylo soužití idylické, vycházeli spolu v dobrém – už jen proto, že si často museli vzájemně pomáhat. S nástupem nacismu v Německu se začaly vztahy kalit a po skončení války byla většina zdejších Němců vysídlena – buď za hranice, nebo byli rozptýleni po českém a moravském vnitrozemí. Jejich opuštěné usedlosti obsadili osídlenci: někteří jen proto, aby je vyrabovali, ale mnohem více bylo těch, kteří tu chtěli nalézt nové domovy a trvale žít. Pak ale přišel únor roku 1948, Šumavou probíhala přísně střežená hranice mezi Východem a Západem a ti, kteří zde žili už po generace i nově příchozí museli opustit své domovy. Mnohé osady a především samoty byly zničeny a na dlouhá desetiletí z nich zmizel život. O tom, jaká byla ta původní Šumava i její lidé, vzpomínají místní rodáci. Text působí jako mozaika, v níž se jednotlivé kamínky skládají do větších celků, až nakonec vytvoří plastický obraz času, který sice již dávno pominul, ale v paměti lidí zůstává. Nakladatel: Víkend Autor: kolektiv autorů ISBN: 9788074332012 Rozsah: 224 stran Formát: 130 x 200 mm Vazba: pevná  


11.11.2018 16:01
Za krásnější Vimperk
Šumava

  Situace: Po zadní straně mohutné tlakové výše nad východní Evropou k nám bude proudit teplý vzduch od jihu, zejména ve vyšších vrstvách atmosféry. V úterý bude přes naše území postupovat k východu slábnoucí studená fronta. Za ní se nad střední Evropou vytvoří tlaková výše, která se propojí s tlakovou výší nad východní Evropou a k nám bude od jihu znovu proudit teplý vzduch. O víkendu se nad Skandinávií vytvoří další tlaková výše a po jejím východním okraji k nám v závěru období začne proudit od severovýchodu chladnější vzduch. Předpověď na pondělí (00-24): Většinou zataženo nízkou oblačnosti, zpočátku místy mlhy a ojediněle mrholení. Na horách a ojediněle i jinde jasno až polojasno. Nejnižší noční teploty 7 až 3 °C. Nejvyšší denní teploty 8 až 12 °C, při déletrvajícím slunečním svitu kolem 15 °C, v 1000 m na horách kolem 10 °C, na Šumavě až 15 °C. Mírný jihovýchodní vítr 2 až 6 m/s, v západní polovině Čech slabý proměnlivý do 4 m/s. Předpověď na úterý (00-24): Zataženo až oblačno, ráno místy mlhy, během dne místy přechodně až polojasno. Odpoledne a večer na severu místy, jinde jen ojediněle slabý déšť. Nejnižší noční teploty 9 až 5 °C, při zmenšené oblačnosti ojediněle kolem 3 °C. Nejvyšší denní teploty 9 až 13 °C, při zmenšené oblačnosti až 16 °C. Mírný jižní až jihozápadní vítr 2 až 6 m/s se bude měnit na západní. Předpověď na středu (00-24): Polojasno až skoro jasno, ráno a dopoledne místy mlhy nebo nízká oblačnost, která se ojediněle udrží po celý den. Nejnižší noční teploty 5 až 1 °C. Nejvyšší denní teploty 8 až 12 °C, při nízké oblačnosti kolem 6 °C. Slabý západní, postupně proměnlivý vítr 1 až 4 m/s. Předpověď na čtvrtek (00-24): Zataženo nízkou oblačností nebo mlhy. Na horách a místy i v nižších polohách převážně jasno. Nejnižší noční teploty 5 až 1 °C, při zmenšené oblačnosti až -1 °C. Nejvyšší denní teploty 4 až 8 °C, při zmenšené oblačnosti kolem 10 °C. Slabý proměnlivý vítr 1 až 4 m/s. Předpověď na pátek (00-24): Zataženo nízkou oblačností nebo mlhy. Na horách a místy i v nižších polohách převážně jasno. Nejnižší noční teploty 4 až 0 °C, při zmenšené oblačnosti až -2 °C. Nejvyšší denní teploty 4 až 8 °C, při zmenšené oblačnosti kolem 10 °C. Slabý jihovýchodní vítr 1 až 4 m/s. Vyhlídka počasí od soboty do pondělí: V sobotu zataženo nízkou oblačností nebo mlhy. Na horách a místy i v nižších polohách převážně jasno. V dalších dnech polojasno až oblačno, ojediněle přeháňky, v závěru období na horách sněhové. Nejnižší noční teploty 4 až -1 °C, při zmenšené oblačnosti až -3 °C. Nejvyšší denní teploty 3 až 8 °C, zpočátku při zmenšené oblačnosti kolem 10 °C.   ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV Ilustrační foto: Jindra VOJTÍŠKOVÁ KRULLOVÁ      


11.11.2018 15:25
Za krásnější Vimperk
Šumava

  Kolem jednoho z nejvýše položených českých rybníků – Olšiny, ležícího nedaleko Lipna, vznikne nová naučná stezka, která má návštěvníkům Šumavy zpřístupnit dosud málo známé přírodní bohatství – Národní přírodní památku Olšina, Ptačí oblast Boletice a další chráněná území Natura 2000. Více než sedmikilometrový okruh, který povede částečně po cestách, ale také na pilotech nad vodní hladinou a mokřady zde s finanční podporou evropského fondu pro regionální rozvoj INTERREG V-A Rakousko – Česká republika vybudují Vojenské lesy a statky ČR (VLS) společně rakouským spolkem Verein Waldschule Böhmerwald. Součástí projektu nazvaného „Po stopách společného přírodního a kulturního dědictví jižních Čech – Horního Rakouska“ je také výstavba návštěvnického střediska s interaktivní výstavou o přírodě a historii regionu. Naučná stezka o celkové délce 7,3 kilometru bude začínat u památkově chráněné budovy rybářské bašty Olšina, kde je umístěna expozice o lesnictví, rybářství a místním ptactvu. Část trasy okolo rybníka z 15. století povede po pevných cestách, druhá část pak návštěvníky po dřevěných chodnících a mostcích na pilotech zavede také do mokřadů i přímo nad hladinu rybníka. Součástí trasy bude vedle naučných informačních tabulí o zdejší floře a fauně mimo jiné také plovoucí vor, na němž návštěvníci mohou ručkováním po laně z trasy odbočit a pozorovat přírodu z hladiny rybníka. Nad nivou Olšinského potoka, který rybník napájí, pak bude mít trasa podobu stylizované bobří hráze. Počítá se i s dalšími prvky, jako je pozorovací budka v mokřadech nebo malá rozhledna. „Naučnou stezkou kolem rybníka Olšina otevíráme více lokalitu, která byla po desetiletích zpřístupněna v rámci optimalizace vojenského újezdu Boletice před dvěma lety. Chceme návštěvníkům Šumavy představit unikátní přírodu, která těmto místům dominuje také díky tomu, že se jim vyhnul civilizační ruch,“ uvedl ředitel VLS Josef Vojáček. Olšina je mimo jiné součástí Ptačí oblasti Boletice, která zde byla zřízena nařízením vlády v roce 2005 na 23,5 tisících hektarech, jimž se vyhnuly rozsáhlé meliorace i větší zátěž v podobě dávek umělých hnojiv a pesticidů. Stejně tak toto území nepoznalo znečištění vod z komunálního odpadu. Lokalita, která je významnou pramennou oblastí, je domovem 136 druhů ptáků, mezi nimi 53 zvláště chráněných druhů a 66 druhů z Červeného seznamu ptáků České republiky. Unikátní je také flora rybníka Olšina v čele se sibiřským tavolníkem vrbolistým (Spiraea salicifolia). Epicentrem pro výpravy kolem Olšiny by se mělo stát nové návštěvnické středisko s interaktivní prezentací o přírodě na české i rakouské straně tohoto šumavského regionu i o jeho historii. „Plánujeme, že návštěvnické středisko bude sloužit pro školení, edukativní programy a v neposledním případě i pro školní kolektivy. Naučná stezka bude mít dobré dopravní napojení, začínat bude jen několik set metrů od lesní zastávky Hodňov na páteřní šumavské lokálce z Českého Krumlova na Černý kříž a Volary. Velká část trasy bude také řešena bezbariérovým způsobem pro tělesné handicapované návštěvníky,“ dodal ředitel divize VLS Horní Planá Petr Král. Realizace celého projektu bude zahájena přípravnými pracemi již během letošního podzimu, celkem si vyžádá investici téměř 30 milionů korun. Velkou část nákladů pokryje dotace přeshraničního programu INTERREG V-A Rakousko – Česká republika, kterou partneři projektu v minulých dnech získali. Zatímco Vojenské lesy a statky se postarají primárně o stavební realizaci projektu, rakouský spolek Verein Waldschule Böhmerwald se zaměří především na propagaci celého projektu mezi návštěvníky Šumavy na obou stranách hranice. „Jedním z hlavních cílů projektu je vytvořit společný prostor pro sdílení společného přírodního a kulturního dědictví podle hesla, že příroda nezná hranic,“ vysvětlil Tomáš Vydra. Program přeshraniční spolupráce INTERREG V-A Rakousko – Česká republika je zaměřen na podporu projektů řešících společné řízení rizik, rozvoj potenciálu přírodních a kulturních zdrojů včetně zlepšení jejich dostupnosti, společné vzdělávání a zvýšení kvalifikace žáků a studentů a spolupráci institucí a komunit. Součástí programu je také Fond mikroprojektů, sloužící k upevňování vzájemné spolupráce a sounáležitosti na lokální úrovni.   Vojenské lesy a statky ČR jsou státním podnikem s 90tiletou historií, který hospodaří v lokalitách, jež slouží, či v minulosti sloužily, jako výcvikové armádní prostory. Jde celkem o šest unikátních přírodních lokalit, které patří k nejzachovalejším lesním celkům nejen v ČR, ale i v Evropě. Na Šumavě lesnická divize VLS spravuje Vojenský újezd Boletice, ale také přírodní lokalitu mezi Novou Pecí a Lipnem, přiléhající k NP Šumava. Verein Waldschule Böhmerwald je rakouská nezisková organizace, která na Šumavě organizuje edukativní programy pro děti, mládež i dospělé o přírodě. Zaměřuje se na rozvíjení vztahu místních dětí i dospělých k lesu, přírodě i historii jejich regionu, stejně tak jako na propagaci mezi návštěvníky Šumavy. Text a foto (tzvls)  


11.11.2018 10:18
Šumavské noviny
Šumava

Výzkum biodiversity, tedy přírodní rozmanitosti lesa, s názvem „Silva Gabreta Monitoring – Realizace přeshraničního monitoringu biodiversity a vodního režimu“ probíhal na 147 v plochách v Bavorsku a na 120 plochách v Národním parku a chráněné krajinné oblasti Šumava v letech 2015 až 2018. The post Tříletý přeshraniční výzkum biodiversity na Šumavě a v Bavorském lese pomalu končí – už zbývá jen zpracovat data sesbíraná z více než 260 ploch appeared first on Šumavské Noviny.


11.11.2018 10:12
Novinky.cz
Šumava
[ilustrační obrázek]

Sobotní inverzní ráz počasí umožnil návštěvníkům Šumavy vychutnat si sluneční paprsky.


10.11.2018 13:14
Klatovský deník
Šumava

Šumava – Uzavřeny pro pěší turisty budou od pátku 16. listopadu až do 14. července příštího roku dvě turistické stezky na Šumavě, další stezka je od 16. listopadu uzavřena pro cyklisty.


09.11.2018 14:30
NP Šumava
Šumava

Tetřeví populace je v národních parcích Bavorský les a Šumava stabilní. Údaje o velikosti populace přinesly výsledky monitoringu tetřevovitých prováděného v rámci společného interregového projektu s názvem „Přeshraniční mapování lesních ekosystémů - cesta ke společnému managementu NP Šumava a NP Bavorský les, realizovaného z Programu přeshraniční spolupráce Česká republika - Svobodný stát Bavorsko Cíl EÚS 2014 - 2020". 


09.11.2018 14:18
Za krásnější Vimperk
Šumava

  Tichou vzpomínkou si připomnělo vedení města a příchozí veřejnost vimperskou židovskou synagogu a tzv. Křišťálovou noc roku 1938. Rok 1938 a následné válečné události znamenaly v podstatě likvidaci (nejen) vimperské židovské komunity. Mnichovskou dohodou se Vimperk ocitl v Němci zabíraném pohraničním pásmu, ve dnech 5.-7.10. 1938 jej opustila československá vojenská posádka, o den později sem již vpochodovaly německé oddíly. Většina židovského i českého obyvatelstva stačila uniknout do vnitrozemí. Situace se vyhrotila v noci z 9. na 10.11. – nacisty organizovaná tzv. Křišťálová noc se nevyhnula ani Vimperku; 10.11. místní nacisté vypálili synagogu a spálili veškerý její mobiliář. Chátrající stavba zůstala stát ještě několik let, než ji r. 1941 vimperský lékař dr. Erich Finger koupil a vzápětí nechal zbořit, aby získal stavební parcelu. Osud Židů na Prachaticku neblaze završily především dva transporty z Klatov do Terezína koncem listopadu 1942. Po válce vyrostl na místě synagogy obytný dům (dnes čp.361/3). R.2003 bylo rozhodnuto o umístění pamětní desky – pro odpor obyvatel domu byla nakonec umístěna na opěrnou zeď sousedního objektu Správy NP a CHKO Šumava, kde byla 23.6. 2003 slavnostně odhalena. Hlavní zdroj údajů: R. Hajník – Vimperk (edice Zmizelé Čechy) Text a foto: FB – Město Vimperk  


Strana 1 z 133