Fotogalerie

Srní - původně dřevorubecká osada založená v r. 1726. Díky tehdejšímu četnému výskytu srnčí zvěře dostala svůj název Rehberg – Srní.
Obec Srní je proslavená romány spisovatele Karla Klostermanna. Ve středu obce stojí kostel postavený v roce 1805, zasvěcený Nejsvětější trojici. Typickou šumavskou architekturu zde představují dochované horské roubené chalupy postavené na kamenné podezdívce se stěnami chráněnými šindelem.
V okolí Srní jsou výborné podmínky pro pěší turistiku i milovníky cykloturistiky. V zimním období je připravena hustá síť upravovaných lyžařských stop.
Srní a jeho kouzelné okolí zaujalo i filmaře. Byla zde natočena filmová trilogie Pod jezevčí skálou, Na pytlácké stezce a Za trnkovým keřem. Dále také seriál Policie Modrava

Zelenohorské chalupy (Srní) - Horská obec s hutí, německy zvaná Grünbergerhütte, se rozkládala na svahu nad obcí Mechov v nadmořské výšce okolo 1000 m. Z Horní Zelené Hory je krásný výhled na Srní a bývalé Zhůří s Huťskou horou a do strání a kopců celého srňského okolí.
Na Horní i Dolní Zelené Hoře se nacházelo cca 40 stavení, přičemž mezi nejvzdálenějšími staveními byl vzdálenostní rozdíl téměř 2 kilometry.
V současnosti je v této lokalitě obnoveno několik drobných sakrálních památek - křížků a božích muk. Rozlehlost a součaně existenci budov dokreslují kamenné snosy a i zbytky po samotných staveních. Z jara je pak osídlení patrné z kvetoucích ovocných stromů a dokonce zbytků po zahrádkách u chalup - jako svědka téměř nedávného osídlení je možno nalézt i trs kvetoucích narcisek.
Zánik osady souvisí s odsunem sudetských němců a s následným zřízením vojenského újezdu v okolí Prášil.

Poledník - Poledník (německy Mittagsberg) leží na území Národního parku Šumava v blízkosti česko-německé hranice, 5 km jihovýchodně od Prášil. Poledník s výškou 1315 metrů je patnáctý nejvyšší vrchol české části Šumavy. Oblý protáhlý hřbet Poledníku má prudké východní svahy, které byly přemodelované činností ledovce a nacházejí se v nich kar Prášilského jezera a bezvodý kar Stará jímka.
Rozhledna na Poledníku vznikla z někdejší věže vojenského zařízení elektronické ostrahy hranice, která umožňovala sledovat rádiový provoz hluboko dovnitř území Spolkové republiky Německo. V 60. a 70. letech 20. století byl v přísně střeženém pohraničním pásmu postaven tajný vojenský objekt s krycím označením TOPAS. V té době nebylo přístupné ani Prášilské jezero, které je v blízkosti. Často se dokonce toto místo nenacházelo na mapách. V roce 1989 objekt přestává sloužit pro vojenské účely a začíná chátrat. V roce 1997, po sporu mezi Správou Národního parku Šumava a Klubem českých turistů bylo rozhodnuto o rekonstrukci věže a omezeném zpřístupnění vrcholu. Budovy komplexu byly sneseny a zachována zůstala pouze věž. Od roku 1998 se tak mohou turisté těšit z jedinečného výhledu na celou centrální Šumavu a Bavorský les a za dobré viditelnosti zahlédnout i Alpy. Věž měří 37 metrů, vede na ní 227 schodů a zůstala jí typická podoba se třemi půlkruhovými patry v horní polovině.

Javoří slať - Javoří slať představuje roztroušenou sestavu vrchovišť s jezírky i bez jezírek. I v porostní mapě revíru Modrava z roku 1863 je Javoří slať rozparcelována do několika uskupení. Kromě roztroušených parcel Javoří slatě je zde i Schachten Filz.
Schachten Filz představuje odlesněné rašeliniště se smrčinou a s odvodňovacími, dnes již revitalizovanými příkopy. Schachten Filz se nachází cca 200 metrů od státní hranice u hraničního mezníku č. 18/1.
Javoří slatě se nacházejí v severozápadním cípu komplexu Modravských slatí a jsou situovány na svazích Javořího a Smrkového vrchu. Někdy jsou Javoří slatě pojmenovávány i jako slatě u Javořího vrchu. Vrchoviště jsou obklopena lemem rašelinných a podmáčených smrčin. Vody z Javoří slatě odvádí Javoří a Tmavý potok.
Největší vrchoviště Javoří slatě s několika jezírky se nachází na vrcholové plošině Javořího vrchu. Maximální délky 56 metrů dosahuje izolované zarůstající jezírko.Na mapě revíru Nová Studnice z roku 1901-1902 patřila tato část Javoří slatě do revíru Nová Studnice.