Fotogalerie

Suché Studánky - (německy Ober Dürnbrunn) zaniklá obec, kde nyní najdete jen planinu a louky na svazích Můstku (1234,6 m n. m.). V 18. stol. zde stávaly samoty, dnes zde najdeme Boží muka a kapličku na pastvinách. V blízkém okolí se nachází NPR Městišťská rokle, která má rozlohu 187 ha a chrání roklinové lesy a luční společenstva. Dále prameniště Městišťského potoka a mokřadní louky.

Kaple Panny Marie (Suché Studánky) - též Mariánská či Můstecká kaple, v zaniklé osadě Suché Studánky náleží katastrálnímu území Javorná na Šumavě. Nachází se na náhorní planině severovýchodně od hory Můstek, na okraji přírodní rezervace Městišťské rokle, v nadmořské výšce 1080 m − na počátku 90. let 20. století byla nejvýše položenou zachovanou kapličkou na české straně Šumavy, v současnosti se výše nacházejí obnovené kaple svatého Michala na Bučině a kaple svatého Huberta na Boubíně.
Kaple byla postavena u bývalého dvora Christlgirgl jako přesná zmenšená kopie staré Hauswaldské kaple u Srní. V roce 1868 namaloval pro tuto kapli nýrský malíř Wieder na plátně malovaný obraz Madony s děťátkem, jedná se o originální lidovou malbu z okruhu pasovských madon. Když plátno zchátralo, byla podle originálu pořízena hodnotná kopie, obraz je i v současnosti umístěný nad oltářem. V 50. letech 20. století byl interiér kaple zdevastován, odcizeny byly i obrázky na skle malované rovněž Wiederem z Nýrska, včetně 14 obrazů křížové cesty, na nichž Kristovo utrpení bylo zasazeno do zdejší šumavské krajiny. Při opravě v roce 1989 byla kapli odstraněna zvonička.

Prenet - Východní strana Úhlavského údolí, kterou tvoří horský hřeben Pancíř, Můstek zakončuje Prenet se dvěma vrcholy (1071 a 1006 m n.m.) a náhorní plošinou.
První písemná zpráva o osídlení Prenetu pochází z roku 1040. Je spojena s vybíráním „prenetského cla“. Postupem let zde vznikala osada, která sloužila jako odpočívka na obchodní cestě zvané Zwieselská nebo také horní cesta. S rozvojem obchodu a těžbou rud se osada stále rozrůstala. V roce 1408 zde nechali Bohuslav a Racek z Janovic, páni na Reisemberku, postavit kapli svaté Kunhuty a dům pro celníka. Osada měla již několik statků a řemeslnických chalup. V roce 1666 uvádějí pozemkové knihy na Prenetu 5 dvorů, kaplí a několik chalup. Kaple patřila nadací pod Novou Kdyni. V roce 1785 byla přifařena k Zelené Lhotě. V roce 1850 byl Prenet s celou výměrou připojen k Hojsově Stráži. Osada čítala 6 dvorů a 16 chalup. Po odsunu německých obyvatel v roce 1946 byla osada zcela vylidněna. Kaple i dvory začaly pomalu chátrat. Z většiny staveb nezbylo nic. Dnes se na Prenetu nachází Kaple sv. Kunhuty a tři objekty v soukromém vlastnictví.
Z Prenetu je pěkný výhled do českého vnitrozemí Klatovska nebo na panorama Královského hvozdu s majestátním Ostrým (1293 m n.m.).

Turistická chata na Prenetu - V roce 1929 přibyl na Prenetu Berghotel Linzmeier, pozdější chata KČST. Po roce 1989 byla provozována ČVÚT Praha. V té době zde, resp. v budobě tzv Hájenky bylo k dispozici 41 lůžek. v Hájence byla i klubovna pro 30 osob a v hlavní budově restaurace pro 50 osob.
Chata byla vděčným a po Pancíři vlastně i jediným občerstvením v létě i v zimě na hřebenech hor Železnorudské hornatiny. Pro mnohé byla chata i přirozeným turistickým cílem či zastavením s krátkým příjemným posezením.
Dnes jsou oba objekty v soukromém vlastnictví, v budově Hájenky plánje nový vlastník obnovit ubytování i možnost občerstvení. Stane se tak??

Městišťské rokle - přírodní rezervace poblíž obce Čachrov v okrese Klatovy, jižně od vesnice Městiště a východo-severovýchodně od vesnice Hojsova Stráž. Přírodní rezervaci tvoří hluboce zaříznutá údolí potoka Jelenka a jeho přítoků. Svahy padají prudce do kotliny potoka pod úhlem až 40°!
Důvodem ochrany je zachování pramenišť, rašelinišť a přípotočních niv potoka Jelenky a jeho přítoků se všemi jejich součástmi, včetně rostlinných a živočišných druhů, uchování a obnova přirozených lesů a ochrana bylinných společenstev na bezlesých částech rezervace.
Smrkový a jedlový les zde má místy pralesovitý charakter s bohatým bylinným patrem s mnoha vzácnými rostlinami - podbělice alpská, vranec jedlový, plavuň, aj. Stromy jsou staré až 210 let. Na kamenném podloží suťového lesa se vyskytují další druhy rostlin a zvířeny - na základě malakologického průzkumu zjištěno až 48 druhů plžů, např. skelnatka, žebernatěnka, řasnatka, slimáčník, aj.