Fotogalerie

Křemelná (hora) - Hora Křemelná (1125 m n. m.) leží přibližně 4 km na jih od Dobré Vody. Mohutné pásmo zlatonosného křemene táhnoucí se žulovým útvarem dalo jméno hoře Křemelné nad Stodůlkami. Její protáhlý hřeben ve směru sever - jih má dva vrcholy. Jižní svahy prudce padají do kaňonu stejnojmenné řeky. Sněžné jámy jsou pod nižším, severním vrcholem hory – 1 111,5 m n. m. o necelých 14 metrů níže než vrchol Křemelné, což Sněžné jámy řadí na 131. místo mezi šumavskými tisícovkami. Ve středověku byla hora nejzápadnějším výběžkem zlatorudného revíru v okolí Kašperských Hor. Hora je nejzápadnějším místem kašperskohorského zlatorudného revíru, který začíná na Ždánově v Javornické hornatině. Na vrcholu je kamenná mohyla s pamětním kamenem E.T. Setona, malý křížek a geodetický bod.

Sněžné jámy (Křemelná) - Sněžné jámy pod vrcholem hory Křemelná jsou vlastně staré šachty, kde se těžila zlatonosná ruda povrchovým a hlubinným způsobem. Dnes z velké části vidíme větší či menší prohlubně, ale jsou zde i rozsáhlé a hluboké rokle. Největší z nich je pod nižším severním vrcholem Křemelné. Je přibližně kolem 50 metrů dlouhá, šíře je mezi 5 až 7 m a hloubka, kam lze dohlédnout, kolem 10 metrů. V největší a nejhlubší ze štol je velmi specifické, chladné mikroklima, díky kterému na jejím dně a stěnách vydrží sníh a led do pozdního léta.

Frauenthal - (Sklářské údolí) Původně zde stála pouze zemědělská usedlost stodůleckého sedláka Lenze z poloviny 18.století. Usedlost změnila několikrát majitele, až Isak Simon Bloch založil v roce 1863 nedaleko od ní brusírnu a leštírnu skla, později zvanou Starý Frauenthal. Pět vodních kol o průměru až 5 m tady pohánělo 12 brousících a několik desítek leštících strojů. Voda se přiváděla 1 km dlouhým kanálem z Křemelné, který začínal 350 m pod jejím soutokem s Prášilským potokem.
Brousila se zde židovská zrcátka i velká zrcadlová skla. Řemeslu se dařilo a tak byla v letech 1872 – 1873 vybudována nová brusírna a také postupně v okolí vyrostly další objekty – kovárna, hájovna, hostinec, obytné domy, škola či obchod. V době největšího rozmachu existoval Starý Frauenthal, Nový Frauenthal a Dolní Frauenthal a žilo zde přes 400 obyvatel.
Vodní kola byla v roce 1910 nahrazena Francisovou turbínou s generátorem o výkonu 37 kW. V roce 1932 byl ale z důvodů velké konkurence zdejší provoz zastaven.
Po 2. světové válce a vysídlení občanů německé národnosti začaly prázdné domy chátrat. Nové osídlení se zde patrně nekonalo, jednak byla blízko hranice a také se uvažovalo o stavbě přehrady. Avšak v roce 1952 vznikl v této části Šumavy vojenský újezd Dobrá Voda a tudíž také tento prostor využívala armáda jako vojenské cvičiště. Postupně byly všechny objekty zbourány a dnes lze již jenom na některých místech vysledovat stopy po jejich základech. Taktéž bývalé vodní kanály byly zasypány.

Hájovna Pustina - Šumavská knížecí hájovna za Rovinou a nad Dobrou Dodou se čtyřmi sloupy v průčelí a z návětrných stran krytá šindelem byla obydlená ještě v 90. letech minulého století. Objekt dostal do užívání po válce a znovuosídlováním tohoto území českým obyvatelstvem MUDr. Kostrouch, osoba známá v širokém okolí jako doktor na koni. Protože doprava do ordinace v Hartmanicích byla hlavně v zimě velmi problematická vlastnil doktor Kostrouch koně, které používal i k dopravě za pacienty.
V roce 1964 měla být hájenka zbourána, protože ležela ve vojenském újezdu Dobrá Voda. Díky svým kontaktům nakonec k demolici nedošlo. Zdeněk Kostrouch v 71 letech umírá a je pohřben na malém hřbitově v Kašperských Horách. Jeho partnerka dále na Pustině hospodaří.
Hájenku získala v restituci zpět paní Eliška Hašková Coolidge z Hartmanic, potomek původních majitelů zdejšího panství. Bohužel ve zdevastovaném stavu. Ze začátku se snažila místo, pro její rodinu velice posvátné, kde její dědeček a tatínek rádi trávili volný čas, zachránit, ale místo je odlehlé a hlavně v zimě se objekt opakovaně stával terčem vandalů.