Fotogalerie

Hořejší Těšov - leží nad údolím Pstružného potoka v nadmořské výšce 758 m n. m. Západně nad obcí byly v minulosti doly na zlato. Dříve hřbety a strže pokryté pralesem byly více a více obnažovány, svahy okolních hor jsou proděravěny velkým množstvím štol, výkopů a načechrány mnoha stovkami hromad vykopané horniny. Velké štoly vznikaly kolem Hamižné u Hartmanic a na hřbetu mezi Hořejším Těšovem a Mochovem. V té době však tyto vsi zřejmě ještě nestály.
První písemná zmínka o Horním a Dolním Těšově pochází až z roku 1428. Další vlna osidlování započata koncem 17. století byla doprovázena mohutným kácením lesů kolem množících se sklářských hutí, ale také kolem nově vzniklých dvorů a vsí. V roce 1869 je tu už 380 obyvatel, v roce 1930 pak 306, z nichž převažují obyvatelé německé národnosti. Po období rozmachu a rozvoje, po vyčerpání přírodních zdrojů, přišel opět útlum - tentokrát politický. Snaha o samostatnost sudetských Němců po vzniku ČR se nevyhnula ani této oblasti, ve které německá národnost tvořila většinu. Odsun Čechů na konci 30. let, a po válce odsun Němců, docela zničil historické pilíře osídlení. Oblast Hartmanicka a zejména Prášilska byla zcela vylidněna. Ti, kteří přišli, nemohli navazovat na zkušenosti předchůdců, na znalosti krajiny a půdy. V roce 1950 v obci zbylo pouhých 45 obyvatel, sčítáni z roku 2001 uvádí jen 13 obyvatel.
Každého návštěvníka obce jisté upoutají zachovalé objekty lidové architektury a krásné výhledy na Hartmanicko a Kašperskohorsko. Na nejvzdálenějším horizontu je vidět horu Boubín. Nad Hořejším Těšovem za bývalým vodojemem se nachází jedna z velkých "sněžných" jam, pozůstatek středověkého dolování zlata i novověké těžby křemene pro sklárny.

Žežulka - Barokní mlýn Žežulka pod Mochovem tzv. Sterzmühle. Zděný mlýn z druhé poloviny 18. století s roubenou obytnou částí a s dřevěnou pavlačí se zachoval díky péči lidového malíře Václava Hrabánka, který v něm řadu let žil. Hrabánkův mlýn v údolí Pstružného potoka si v posledních letech oblíbili filmaři, natáčely se zde scény Menzelova filmu Obsluhoval jsem anglického krále a záběry filmu Cesta pustým lesem. Naposledy zde natáčel režisér Jiří Strach pohádku Tři životy. Nyní však mlýn chátrá a je veřejnosti nepřístupný.

Mochov - V těchto místech stála jedna z nejstarších šumavských skláren otevřená v roce 1494. Dnes na první pohled upoutá skupina mohutných, 150 - 175 let starých modřínů, chráněných státem, které v obvodu měří až čtyři metry. V okolí se nacházejí stopy po těžbě křemene a zlata.

Pekelské údolí - Pekelským údolím protéká Pstružný potok. Sílu vodního toku zde využívaly četné místní mlýny a vodní pily. Jedním z mála dochovaných je mlýn Žežulka, nacházející se kilometr jižně pod Mochovem. Lidový název Peklo vystihuje zdejší drsné klimaticko a přírodní podmínky, nedostupnost a odlehlost celého údolí vůči okolní civilizaci.
Rozsáhlé šumavské lesy, pokrývající svahy údolí a přilehlé hřbety, jsou jen zbytkem původního pohraničního pralesa. Neprostupné pralesy postupně mizely a nahrazovaly je louky, pastviny, doly a sklárny. Bohatství dřeva z místních lesů dávalo v minulosti nejrůznější možnosti jeho zpracování.
Ve starších dobách, se zde v milířích vyrábělo především dřevěné uhlí pro četné sklárny. Později zde pro zpracování dřeva sloužily malé vodní pily, nazývané též mlýny na prkna "Brettmühle".
Od 2. poloviny 19. století, s úpadkem tradičních činnosti hornictví a sklářství, se zemědělství začíná stávat pro mnohé rodiny jedním z hlavních zdrojů obživy. V údolí bývala dnes již zaniklá osada Höllhof (Höllenhof, Peklo). Nachází se zde i Pekelská jeskyně.

Zámeček Karlov - Původní skromná horská usedlost byla postupně přeměněna na honosné panské sídlo. Zámeček byl několikrát přestavován, dnešní podobu získal v roce 1868. O třicet let později byla postavena kašna a kaple, posledními přístavbami byly domek pro zahradníka, skleník a hájovna. Do května 2008 zde bylo vojenské rekreační zařízení, nyní je celý areál Karlova majetkem soukromé osoby. Zámeček i kaplička s neobvyklou cibulovitou bání jsou na seznamu státem chráněných památek.